Září

Středa v 18:23 | Janka
Září - to byl a je můj přelomový měsíc.
Jednak začínala škola, což mě už nyní neděsí, ale horší je posouvání číslic mého věku.
A tak jsem zase o rok starší. A tentokrát jsem ráda, že jsem o rok starší, protože to vůbec nemuselo vyjít.
Proto jsme si všichni připili /dětským šampáněm/ hlavně na zdraví.



Kytičky - růže - nesměly chybět.


Tři barevné jsou od vnoučků.


A dárečky byly ve znamení dobrého papáníčka a mlsání.
Oni všichni vědí, že je mi třeba doplňovat energii, sílu a nabrat nějaká ta kila, o které jsem díky své nemoci přišla.



Však už je také půlka sladkostí pryč. nejen mou zásluhou......



A dnes přišel ještě velký balík a blahopřání od mé přítelkyně z Německa.



Kosmetika a něco pro radost.


A pro kluky zvláštní zvířecí nafukovací balonky.
Ti budou koukat, až o víkendu přijedou.
 

Není fotka jako fotka....

15. září 2017 v 22:53 | Janka |  Co mě zaujalo
.....aneb záleží na úhlu pohledu.

















Levandulové pytlíčky

11. září 2017 v 10:38 | Janka |  Šití
Tak jsem zkusila po dlouhé době, přesněji řečeno po šestitýdenní absenci, něco tvořit. Zatím mi to moc nejde. Háčkování musí jít zatím stranou, protože mi dělá zle stále se soustředit a dívat se do jednoho místa. Vyzkoušela jsem dělat ruličky a plést z nich a to docela šlo. I malé šití jsem zvládla. A tak mám nachystané příležitostné dárečky.













Musím být trpělivá a věřit,
že se vše časem usadí
a já se budu moci vrátit k mému oblíbenému háčkování, pletení a drhání.....
 


Co zahrada nabídla

6. září 2017 v 19:37 | Janka |  Kuchyně
Někdy se mi zdá, že vařím stále stejná jídla, i když v létě se snažím co nejvíce využít toho, co vyrostlo na naší zahrádce. A tak tomu bylo i dnes.
Během mé nepřítomnosti značně přerostly cukety, a tak bylo nutno je zpracovat. Klasickou smaženou už jsme měli, a proto jsem chtěla najít nějakou jinou formu její přípravy. Nabídka na netu je tak obrovská, že jsem si nakonec nemohla vybrat.
Takže jsem zašla do zahrady pro cuketu, rajská jablíčka, brambory a salátové okurky. Jediné, co bylo koupené byla anglická, aby tam měl manžel trochu masa a tvrdý sýr. Suroviny jsem navrstvila na sebe, posypala strouhaným sýrerm, ochutila mým oblíbeným kořením a dala zapéct. Fakt to byla mňamka.




A ze zbylé cukety jsem upekla hrníčkovou buchtu ke svačince.



A co navečer a druhý den na snídani???


Tyto obří švestky se přímo nabízely.
Přece je nenechám všechny opadat a skončit v sudu, neee???





Nejlepší je kynutý lívanec. Alespoň tak se to říká u nás.


A zítra už musí nastoupit MASO.




Zahrada mě zaměstnává

3. září 2017 v 13:24 | Janka |  Zahrada
Ne, nebojte, nezačala jsem trhat plevel a čistit záhonky, ani sekat trávu či dělat jiné fyzicky namáhavé práce. Jde o to, že během mé nepřítomnosti všechno dozrálo a je třeba s tím nějak naložit. A to jsou práce, které mohu dělat v kuchyni a brát je jako určitou formu rehabilitace, kterou mám už nyní doporučenu.
Začala jsem bylinkami. Ostříhat levanduli, mátu, oregáno a s meduňkou jsem si chvíli pohrála a vyrobila jemný meduňkový sirup, který je velmi osvěžující.





Pak přišly na řadu papriky. Plněné mletým ochuceným masem máme moc rádi.



Ještě bude pokračování.

Cukety už také mocně přerostly, takže bude buchta a určitě jedno či dvě hlavní jídla.
A ještě mě čekají fazolky, špenát a cibulky.

A šopáček máme každý druhý den.




A aby to nebylo jen o jídle.
Hádanka pro vás.
Na jaké rostlině vykvetly tyto modré květy???



A pak to začalo

28. srpna 2017 v 21:02 | Janka |  Jen tak
Začalo to jako běžná chřipka. Nevolnost, zvracení, bolest hlavy a teplota. Když teplota trvala tři dny, navštívila jsem svou paní doktorku, která mě ujistila, že je to letní viróza a dala mi na užívání paralen a ibalgin. Jenže zlepšení nepřicházelo. Pátý den bez jakéhokoliv jídla a s teplotami přes 39 stupňů, jsem nabrala směr nemocnice. Skončila jsem na samotce infekčního oddělení. Druhý den pobytu, po provedení lumbální punkce, byla stanovena diagnóza - klíšťová meningoencefalitida. tedy zánět mozkových blan. Nebudu popisovat všechny okolnosti léčby, jen snad to, že můj pokoj musel mít zatažené žaluzie, nesměla jsem číst, dívat se na TV a přijímat návštěvy. Po nějaké době to bylo docela kruté.
A aby toho nebylo málo, po týdnu ležení se na mě podepsala nevyhovující postel krutými bolestmi zad, které ani injekce nezmírnily. Nicméně 14 dní uplynulo a já mohla jít domů, bez teplot a s pomalu se vracející chutí do jídla a se zákazem jakékoliv tělesné a duševní námahy. První moje cesta vedla k ortopedovi, který mě zbavil pomocí obstřiků a léků těch ukrutných bolestí zad a umožnil mi opět po více jak týdnu v noci alespoň chvíli spát.
Co bude dále - nevím.....Všichni mluví o trpělivosti. Klid, žádná fyzická a ani duševní námaha Jenže mě to nic nedělání strašně ubíjí, jelikož nejsem ten typ, který by jenom seděl a hleděl.
A tak chodím po zahradě a snažím se nevidět zarostlé jahody, spadaná jablka, odkvetlé kytky, které by se měly ostříhat a i přes strašné sucho rostoucí plevel.


Jdu si vždy uďobnout malin, kterým se letos daří.




stejně tak se raduji z ostružin, které mám letos /díky Jitce/ prvním rokem,



raduji se z velkokvětých slunečnic, které mně vždyky vyrostou tam, kde nechci,



a z bílých muškátů, které měly být červené.

Mohla jsem přece dopadnout daleko hůře......Tak musím ten měsíc - nic nedělání - zkrátka vydržet.

Letos popáté

23. srpna 2017 v 20:14 | Janka |  Cestování
Stalo se u nás tradicí, že naši školou povinní vnoučci nedostávají na konci školního roku za vysvědčení žádný finanční obnos a ani dárek, ale odměnou jsou jim zážitky během prázdnin. Takže jsme si udělali krásný výlet do brněnského zábavného parku VIDA, poté do zoologické zahrady a také jsme se svezli lodí po brněnské přehradě na hrad Veveří a zpět.
Akcí, na kterou se kluci ovšem celý rok těší, je týdenní pobyt v termálech ve Velkém Mederu na Slovensku. Všichni tři chodili na plavecký výcvik od půl roku, takže vodu zbožňují, umí plavat - zkrátka jsou to potápky.
I když nám první tři dny počasí zvláště nepřálo, nahradili jsme Meder termálním komplexem v maďarském Györu, který je z velké části pod střechou.







Kupodivu zde bylo poloprázdno, a tak kluci mohli dosytosti využít dvou řek, různých masážních lavic a trysek a samozřejmě dvou tobogánů, které byly v ceně vstupu.


Koncem týdnem přišly tropy, a tak kluci využívali všechny radovánky, které nabízelo koupalitě ve Velkém Mederu.







I dobrůtky byly.....




A pak to přišlo....
S návratem domů.....

VIDA

25. července 2017 v 15:02
Heuréka - našel jsem to, mám to - tento slavný výrok pronesl starořecký učenec Archimédes ze Syrakus, který podle Plutarcha utíkal nahý po ulicích tohoto města a křičel "Heuréka" poté, co prý ve vaně přišel na Archimédův zákon. Ale to známe asi všichni ze školy.
A právě na Archiméda jsem si vzpomněla při návštěvě zábavního vědeckého parku pro celou rodinu, který se jmenuje "VIDA".
A v dodatku má připsáno - VIDA! To jsem nevěděl......
A tak jsme se všemi třemi vnoučky zavítali do bývalého pavilonu "D" brněnského výstaviště a měli jsme program téměř na celý den. Prohlédnout si 170 interaktivních exponátů, zažít zemětřesení, rozpoutat tornádo, vyřešit spousty zajímavých úkolů, zabruslit si na největším kluzišti v ČR z umělého ledu či prohlédnout si a vyzkoušet dvě stovky různých hlavolamů, to už chce pořádnou výdrž.





A Luke už rozpoutal tornádo....



A zde bylo možné si vyzkoušet jak pracuje srdce člověka



Ledová plocha se suchým ledem byla pro naše hokejisty obrovská výzva



Rubikova kostka, ježek v kleci, různé pyramidy, hlavolami ze dřeva, různé skládačky z geometrických tvarů a kostek....
A nejen ve vitrínách, ale na stolečcích a na zemi. Zde jsme strávili určitě nejvíce času, mořili jsme si hlavu a skládali a luštili úplně všichni.

Součástí výstavy byl i dětský koutek, kde bylo možno jezdit na malých motorkách po zadané dráze, manipulovat s vodním gejzírem a sousta dalších věcí.
Byla jsem vším tak unešená, že jsem úplně přestala fotit a hrála si spolu s vnoučky a manželem.
Perfektně strávený prázdninový den.

Diviznový sirup

22. července 2017 v 13:59 | Janka |  Kuchyně
Jelikož letos, i při tom suchu, se na naší zahrádce zalíbilo a zadařilo dvěma desítkám rostlin divizny velkokvěté, rozhodla jsem se, že její květy budu opět sbírat a nějak je zpracuji. Jako, kdybych neměla dosti ke zpracování ovoce a zeleniny .....
Ale nechtěla jsem jen její květy sušit na čajíček, a proto jsem hledala na netu recept na něco jiného. A jelikož jsem na jaře prošvihla květenství pampelišek, ze kterých dělám pravidelně medík do čaje, našla jsem si jednoduchý recept na diviznový med.




Řekli byste, že je v misce 400 kusů květů divizny, které jsem jako základ potřebovala???



Zalila jsem květy jedním litrem vroucí vody a přidala plátky citronu a nechala 24 hodin louhovat



Druhý den jsem směs přecedila přes plátno a do čistého výluhu dala necelé kilo krystalového cukru
a vařila a míchala, až směs trošičku zhoustla.
To, co vzniklo, nemá konzistenci medu, ale je to spíše hustější sirup.



A jako z udělání, mně začalo škrábat a bolet v krku, takže jsem účinky sirupu a čaje ze šalvěje hned mohla vyzkoušet.
A kladné výsledky se brzy dostavily.




Když je vedro....

19. července 2017 v 19:16 | Janka |  Jen tak
Když je vedro.....



Minitvoření

16. července 2017 v 14:17 | Janka |  Quilling
V současné době mě zahrada plně zaměstnává. Protože stále neprší /pršelo jen jednou za měsíc/ a je permanentně sucho, je třeba každý večer pořádně zalít skleník, foliovník a venkovní zeleninovou část zahrady. O kytičkách ani nemluvě. A i když je sucho, kupodivu plevel rostě stále. Takže je třeba ho vytrhat. Skončila sklizeň a zpracování jahod, kterým se letos zadařilo, a už je zde jiné ovoce na zpracování. Kupodivu jeden strom /z pěti/ jarní mrazík nezničil a nyní vydává svou úrodu meruněk. Takže zavařit a udělat marmeládky. Užili jsme si už knedlíků i lívanců a bublanin. No a nakládačky dozrávají průběžně......
Večer už nezbývají síly a ani nálada na nějaké tvoření. Zjistila jsem, že od půlky dubna jsem vytvořila /ušila/ jen nějaká levandulová srdíčka a pro paní učitelky uháčkovala dárečky v podobě růžiček a malých broží. Snad ještě nějaké výrobky v Tvořivé knihovně, ale ty do toho nepočítám.
Narozeniny a svátky mých milých a blízkých mě doslova dokopaly k vytvoření přáníček. Jak jinak - quillingových.















Toť vše.
Nevalná bilance za uplynulé tři měsíce.....

Kam dál