Háčkovaná vajíčka

Pátek v 16:08 | Janka |  Háčkování
Venku leží sníh, fouká severák, mrzne a zdá se, že teprve nyní přichází paní Zima.
Nicméně, já už myslím na jaro. A proto jsem se dala do mé nejblíbenější tvořivé činnosti, a to je háčkování velikonočních vajíček. Nevím proč, ale háčkuji je strašně ráda.



Letos poprvé jsem ustoupila od příze Monika a Sněhurka a používám jemnější Perlovku.
Myslím, že má i větší barevnou škálu.


Háčkuji podle klasických osvědčených předloh na vajíčku obaleném mikrotenovým sáčkem.
Naškrobím a po uschnutí škrobu skořápku lehce vypreparuji ven pinzetou.


Samozřejmě, že každý rok hledám nějaké další nové vzory /předlohy/,
které jsem ještě nevyzkoušela.


Tyto se mně moc líbily, a tak s menšími úpravami, podle velikosti výfuku, jsem je použila.


Háčkování se skládá ze dvou polovin, které se závěrem sháčkují.



Přeji vám krásný poslední únorový víkend.




 

Kvetoucí orchidejky

19. února 2018 v 17:39 | Janka |  Naše město
Mám jen pár květináčků orchidejí. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky, ale nyní mi dělají velkou radost. Že je mám, je zásluhou mé dcery a rodiny, protože sama jsem si žádnou nekoupila. A nyní se rozhodly tři z nich, že naráz pokvetou. Ty zbylé dva jsou ještě miminka. Vytvořily se jako oddenky na mateřské rostlině, a tak jsem je ulomila a zasadila do substrátu a čekám, jestli vyrostou.




První je bílá malá orchidejka. Dostala jsem ji před třemi lety v květnu na Den matek.
Odkvetla a nic. Až nyní po tak dlouhé době se rozhodla mě potěšit hned dvěma květy.


Druhá bílá je trošičku většího vzrůstu i s většími květy.


A konečně třetí orchidejka, to už je zasloužilá "mamina".
Kvete pravidelně každým rokem a postarala se i o své následovníky v podobě malých oddenků.



A plně rozkvetlá.


A to je jedno z jejich dětiček.

A na závěr několik zajímavých otázek, na které si zkuste odpovědět.
Ať už s nápovědou, či bez ní.

1.Co znamená slovo "orchis"?
2.Snesou orchideje i mráz?
3.Blízkost kterého ovoce kvetoucím orchidejím vadí?
4.Které známé koření patří mezi orchideje?
5.Čemu se podobají květy orchidejí?



Pěkné dny, tak jako květy orchidejí, vám přeje Janka

Věcičky z filcu

15. února 2018 v 23:33 | Janka |  Šití
Čas neúprosně letí, běží, chvátá......doslova mílovými kroky.
Nedávno byly Vánoce a za půl druhého měsíce tu budou Velikonoce. A týden před nimi je naplánované naše vždy dlouho očekávané a moc milé a příjemné setkání členek Ženského klubu. Na tuto akci se všechny vždycky moc těšíme.
Samozřejmě, že nemůžeme přijet s prázdnou. A tak stále přemýšlím a dumám, co nového a zajímavého vytvořit.
Zdá se mi, že už nic nového nemůžu vymyslet. A tak obnovuji starší, třeba loňské, věcičky. A k těm patří šití symbolů Velikonoc - oveček, zajíčků, kuřátek....



K těm loňským jsem vždy přidala po jedné nové věcičce.


I zajíček s mrkvičkou je letošní.



Stejně tak i ovečka s mašličkou.


A také něco z ptačí říše.


A nakonec všichni pohromadě.
 


Na zahrádce a za okny

11. února 2018 v 23:24 | Janka |  Kytičky
Hromniční zima dolehla i na nás, i když jen v malém odvárku. V noci mrzne a občas i přes den, a tak se stále drží tenká vrstva sněhu. Rozkvetlé žluté petrklíče a sedmikrásky kvetoucí v trávníku si s tenkým sněhovým příkrovem neporadily, zato sněženky a talovíny zcela bez problémů.






Radost mi dělají i pokojové kytičky.
Rozkvetly orchideje, stále kvetou africké fialky a do kvetení se daly i dvě kytky, které nedovedu pojmenovat.
Dostala jsem je od kamarádek jako malé kytičky a nezeptala se na jejich jméno.

Měla jsem za to, že jsou jen ozdobné listem a nyní mě překvapily svým květenstvím.
Jedna mi připadá jako nějaký druh tlustice. Má krásný jemný růžový kvítek.






A ta druhá má zajímavě vykrojované listy a na kvetení se zatím chystá.



Určitě mi poradíte, o jaké kytičky jde......








mmmmmmmmmmm

Slepička z ruliček

8. února 2018 v 23:04 | Janka |  Pletení z papíru
Už dlouho se mi strašně moc líbila. Už několikeré Velikonoce jsem si ji chtěla uplést.
Vždycky jsem ji obdivovala na Pinterestu, a nebo na některém z blogů, zaměřených na pletení z papírových ruliček.
Letos jsem si řekla - konečně to vyzkouším. A tak jsem motala ruličky, barvila mořidlem a dala se do pletení.
Lakovala, nazdobila a konečně mám vytouženou slepičku.










Sice technologie výroby je ve srovnání s háčkováním poměrně zdlouhavá, ale určitě nezůstanu jen u jedné.
U té následující se musím vyvarovat všech minulých chyb, které třeba nejsou až tak viditelné,
ale já je vidím a moc mě to zlobí.

Sobotní výlet

4. února 2018 v 23:34 | Janka |  Můj host
Rok se s rokem sešel a já jsem se opět vydala na každoroční tradiční výlet, jehož cílem je získat především nějaký sběratelský materiál pro mou sbírku. Tentokrát jsem jela sama, jelikož moje kamarádka v onen den nemohla. A protože bylo příjemné teplé "zimní" počasí, po příjezdu do moravské metropole, jsem se do cíle své cesty vydala pěšky a ne šalinou. Měla jsem dosti času, a tak jsem to vzala oklikou.
První co mě zaujalo, byl novobarokní palác, ze kterého na mě shlíželi tři pestrobarevní kohouti.




Při odbočení z hlavní a promenádní ulice, na mě v uličce koukla u vchodu smutně sedící pana.


O kousek dále mě zaujal nádherný portál, který zdobil vchod do kostela jednoho známého náboženského řádu.




Další stavbou, kterou nelze přehlédnout je tato věž, která je vysoká přes 62 metrů,
vede na ni 173 schodů, je z ní nádherný výhled na celé město a patří nejstarší světské stavbě ve městě.




Další indicie, charakteristické pro toto město, jsou už notoricky známé, takže jsem je už nezvěčnila.
Spíše bych se nechala znalci tohoto města poučit, co je to za stavbu, která na mě jen vykoukla během mé cesty k cíli.



A to už jsem skoro na konci mé cesty.
Ono moderní sousoší Vincence Makovského se jmenuje Nový věk
a bylo sem dovezeno z bruselského výstaviště Expo 1958, kde získalo Velkou cenu.



A pak už jsem se ponořila do jedinečné atmosféry veletržního klání.
A příští rok pojedu opět kam?



Oříšky

31. ledna 2018 v 12:36 | Janka |  Jen tak
Minulý týden jsem si udělala výlet do moravské metropole a při cestě do cíle mého putování mě v jedné ulici zaujala na zemi na sněhu následující věc. Nedalo mi to, abych ji nezvedla a blíže neprozkoumala. Šlo o plody malých oříšků seskupených do jakéhosi chumáče. Ještě jsem se s ničím takovým nesetkala. Vzhlédla jsem vzhůru, odkud tyto plody napadaly, protože jich tam byla spousta a uviděla jsem vysoký strom. Co mě zaujalo a možná bylo i poznávacím znamením, byly květy - poměrně dlouhé jehnědy.





Samozřejmě, že mně to stále vrtalo hlavou,
co je to za plody a strom, a tak záhadu musel vyluštit až vševědoucí google.
Vy byste věděli o co jde?



A tak vypadá naše lednová zahrádka.

Mezidobí

26. ledna 2018 v 19:07 | Janka |  Jen tak
Doba Vánoc je nenávratně pryč a pro mě začíná jakési mezidobí. I když u nás na zahradě raší sněženky, kvetou talovíny a čemeřice, přece jenom v lednu mluvit o jaře, je jaksi ještě moc brzy.
Příští týden jsou Hromnice, což už je opravdu definitivní tečka za Vánocemi spojená se sklízením Betlémů a vánočních stromečků.
Tento den je spojen s velkým množstvím pranostik. Mně je nejvíce sympatická ta, která říká, že už budeme míti více světla. Sluníčko mi moc chybí. Nebo na Hromnice - zimy polovice. Stejně tak - na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Co se mi ovšem nelíbí je následující - Zelené Hromnice - bílé Velikonoce - protože, jak se zdá, tak by se to mohlo vyplnit. A na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě dost. Tak budu 2. února sledovat počasí a uvidím, jak jsou pranostiky pravdivé.
To mezidobí se týká i mého tvoření. Po vánočním kalupu, abych vše stihla včas, je najednou jakési prázdno.
A tak jsem ještě dodělávala anděly z provázků pro ty, kterým jsem nestačila dáti dárek během Vánoc.



Pro nejmenšího vnoučka už druhou šálu, protože tu první zapomněl na tréninku v lázních.



Na velikonoční tvoření se mi zdálo ještě příliš brzy, a tak jsem vyzkoušela pro mě novou techniku. A sice Tea Bag Folding. Jde o skládání různých tvarů z obalů od čajů. Protože kupuji čaje bez obalů a tudíž žádné nemám, koupila jsem si potištěné papíry v papírnictví.


A to jsou jdnoduché květy z ozdobných trojúhelníků


Hvězda s vnitřním květem a hvězda se středovými dráčky.

A co s tím? No přece má oblíbená a stále potřebná přáníčka.





A nyní už nastoupí velikonoční tvoření, na které se moc těším.

Sourozenecká láska

20. ledna 2018 v 14:24 | Janka |  Zvířátka
Naše koťátka svým vzhledem už žádná koťátka nejsou, ale stále se tak chovají. Skotačí, perou se, dovádějí, honí se a hrají si.
Za dva měsíce už oslaví první narozeniny. I když jsou stále při chuti do života, jednoduché to občas neměla. Všechna tři už poznala pana doktora-veterináře a zažila, co je to měření teploty, píchání injekcí a operování. Nevyhnuly se jim zažívací potíže, výtoky z očí či zranění zadní nožičky. Důležité je ale to, že se stále navzájem respektují a projevují si vzájemné "služby".





Kolik vzájemné něhy, lásky a slasti je v té vzájemné péči.

Že jsou kočky osobnosti a individuality, o tom svědčí i to,
že kdybyste jim nachystali sebelepší postýlku, tak si stejně to "své" místečko k odpočinku vyberou samy.


Když si po výletě neuklidím batoh, tak je za chvíli obsazený.

I na koši se pěkně odpočívá.


Jediný Fousek respektuje přidělené místo na kočičím stojanu.
Tak to jsou naše kočičí radosti.

Zahrada v lednu

15. ledna 2018 v 14:17 | Janka |  Zahrada
Haldy sněhu, zavátý skleník a foliovník, ohnuté větve stromů pod tíhou sněhu - toť pro letošní rok úplná utopie.
I když dnes spadla nějaká ta vločka a teplota se přiblížila bodu mrazu, na typické lednové počasí to vůbec nevypadá.
Že by mně to zrovna vadilo, tak to tedy ne, ale co na to rostliny, stromy a vlastně celá příroda. Musí být úplně popletená.





Tak vypadala naše zahrádka před rokem.


Letošní leden spíše připomíná probouzející se jarní přírodu, tedy březen.
Čemeřice je už více než nachystaná na kvetení.



Tato je od Milušky. tak jsem zvědavá na její květ.


A cibuloviny se tlačí ze země a dokonce i žluté talovíny.

A tak nevím, jestli si mám přát ještě pořádnou zimu, a nebo už jaro.
Jsem z toho také celá zmatená.

Záhada jednoho rukopisu - dodatek

10. ledna 2018 v 12:39 | Janka |  Co mě zaujalo
Na přání Hanky / z komentářů/, ale i jiných, doplňuji fakta k minulému článku.
Kdo pořídil onu fotografii, je uvedeno hned na začátku minulého článku. Byl to rakouský dvorní fotograf s krásným jménem Rudolf Krziwanek, mající svůj ateliér ve Vídni a letní pobočku v Bad Ischlu.



Byl to vyhlášený fotograf, kterým se nechávali zvěčnit herečky, princové, spisovatelé, lékaři, hudební skladatelé.....



Ještě jednou Johann Strauss mladší, tentokrát se svou třetí paní - Adélou.




Císař Franz Joseph I. se svými vnoučaty a opět Johannes Brahms.

A jak jsem k fotografii přišla?
No přece na INTERNETU.

Před několika lety jsem si udělala známost / nejen já, ale i manžel/ s jedním strašně moc fajn, milým, příjemným, doslova renesančním pánem, profesí - operní zpěvák - tenor. Protože ho máme moc rádi, chodíme na divadelní představení, kde vystupuje a na jeho koncerty. Vždy mu přinesu malý dáreček, jako poděkování za krásný večer a neobyčejný zážitek. Třeba něco ze své tvorby a nebo něco, co souvisí s jeho prací. Při jednom osobním setkání a povídání si, prozradil, že se osobně zná s potomky rodiny Straussů. A to byla pro mě výzva a impuls najít něco, co by ho mohlo potěšit. A tak jsem hledala, až jsem našla.....Jenže, když někomu něco dávám, tak musím vědět co. A tak začalo moje pátrání.
Úplně obyčejný a všední příběh.












Kam dál