Trocha šití

Čtvrtek v 23:00 | Janka |  Šití
Tentokrát jen pár maličkostí a vždy vděčných dárečků.
Srdíčka jsou voňavá, protože jsou naplněná levandulí.









Kéž by přivolala už konečně to dlouho očekávané jaro!!!







 

Zahrada, ach ta zahrada....

Pondělí v 12:39 | Janka |  Zahrada
Krásně sítí sluníčko, je modro. Zkrátka paráda. Ale jen za oknem.
Když vyjdete ven, fouká silný studený severák a teplo vůbec není.
Půlka dubna je za námi a na zahradě díky studenému až mrazivému počasí není nic uděláno.
Brambory se už nějaký čas "nakličují" ve skleníku a stále není teplo na to, aby mohly do země. Snad se nám to už dnes podaří takhle rašící brambory, dát konečně do země. Záhonky jsou také už nachystané, ale v zemi je pouze cibulka sazečka.




I okurky už čekají na výsadbu.


Foliovník je přeplněn kelímky s vyrostlými paprikami, ale některé jejich vrchní výhonky i zde zastihl mráz.
Stejně tak i rašící vinnou révu.
Jediné, co nám dělá radost je salátek, který je vynikající.



A druhou, ale slabou útěchou v tomto "zimním" počasí je nám to, že to, co začalo kvést, stále kvete.




I "denticula" se nějak sama rozmnožila.


Tak nyní nezbývá nic jiného, než obléci montérky, bundu, narazit si čepici, vzít šálu a jít na "TY" brambory.
V takovém oblečení jsem ještě jarní práce nikdy nevykonávala.

Miss záložka

21. dubna 2017 v 22:33 | Janka |  Co mě zaujalo
Tak asi před třemi týdny jsem šla přes naše hlavní náměstí pro vnoučka do školy a u knihkupectví Kosmas u radnice mě zaujal zajímavý poutač. Odkazoval na zajímavou soutěž, která se jmenovala "Miss záložka". Šlo o nejhezčí knižní záložku pro malé i velké čtenáře. Úkolem bylo vyzvednout si v knihkupectví Kosmas šablonu záložky a vyzdobit ji tak, aby byla nejkrásnější ze všech záložek na světě. Tak stálo napsáno na poutači.
Vešla jsem dovnitř, poprosila o šablonu, myslíce na vnoučka, který je schopný výtvarník a v malování a kreslení se mu daří. Poté se mi to rozleželo v hlavě a s dotazem, zda-li může být záložka ozdobena i jinak než malováním a kreslením, jsem požádala ještě o jednu šablonu. Paní prodavačka mi totiž odpověděla: "Kreativitě se meze nekladou". To byla přímo hozená rukavice. V hlavě se mi rojila ta spousta háčkovaných záložek, které jsem vytvořila pro mou německou přítelkyni Birgit, která záložky sbírá. Když ona může mít záložku háčkovanou, proč bych já nemohla háčkování nějak spojit se zadanou šablonou. Svou i vnoučkovu záložku jsem v zadaném termínu odevzdala do knihkupectví, a tím je i přihlásila do soutěže.
V úterý mi přišel mejlík, že má záložka v rámci kategorie "dospělí" se umístila na třetím místě a vyhlášení vítězů s odměňováním se uskuteční ve čtvrtek.
Soutěže se především zúčastnili žáci ZŠ, děti z mateřských školek a žáci Zvláštní školy a pár dospěláků.
Sešlo se 199 záložek, které jsou a budou vystaveny ve vestibulu kina Metra až do prázdnin.




nejkrásnější záložky


jediná háčkovaná


Hanďova záložka - pojatá umělecky


Odměna - dárečky


Nepočítala jsem je, ale nechce se mi věřit, že by jich bylo skoro dvěstě
 


Slepička z knihovny

18. dubna 2017 v 16:00 | Janka |  Ostatní tvoření
Že ten čas strašně rychle letí, a že uběhl opět další měsíc, zjišťuji vždy při otočení kalendáře a připomenutí si akcí a úkolů, které nás čekají v novém týdnu. Tak je to i s Tvořivou knihovnou, která se koná vždy poslední úterý v měsíci. Takže je nutné si připravit všechny potřebné věci už na příští týden. Bude se šít.
Ale jaké bylo předvelikonoční tvoření?
Z podzimní akce zůstalo ještě dostatek sena, a tak knihovnice rozhodly, že bychom ho měly využít pro jarní - březnové tvoření. Bylo velmi jednoduché a výrobky byly u všech skoro stejné, protože nic kreativního se nedalo vymýšlet.
Z lepenky jsme si nejdříve vystřihly už předkreslené šablony, které jsme začaly obalovat senem, které se uchytilo pomocí drátku.






No, nepořádek jsme způsobily katrastrofální. Seno bylo snad všude.



Poté přišla na řadu tavná pistolka a přilepení očí, zobáčku, laloku, hřebínku a mašličky.


Tak nějak ty naše slepičky vypadaly.


A to je, prosím, moje slípka, která nyní zdobí okno našeho domečku.


Velikonoční přání

14. dubna 2017 v 7:52 | Janka |  Velikonoce
KRÁSNÉ VELIKONOCE,
i když letos asi u kamen,
pohodu a úsměv na tváři vám přeje
Janka



Velikonoční dekorace

13. dubna 2017 v 16:39 | Janka |  Velikonoce
Nějak jsem si zvykla na to, že bych měla mít vchodové dveře do našeho domečku trošičku vyzdobené, aby nebyly tak smutné. A tak v souvisloti s ročním obdobím vždy něco vyrobím, abych je něco málo "rozsvítila".
Takže nyní o Velikonocích je zdobí zajíček. Možná ho už znáte z loňského roku. Jen letos dostal nový kabátek.





Myslím i na ty, kteří s námi slaví Velikonoce už jen pouze z obláčku, a tak i těm jsem nachystala malé velikonoční ozdůbky.







Hned nám všem bude trochu veseleji.

Velikonoční přáníčka

10. dubna 2017 v 22:40 | Janka |  Quilling
I když jsem byla vtažena do moderních sítí komunikace, přece jenom jsem v jednom ohledu značně konzervativní.
A to v posílání vánočních a velikonočních přání. Ráda si je sama vyrábím a posílám poštou.
Momentálně mě stále drží quilling, a tak se snažím si tuto formu a metodu tvoření stále více osvojovat. Mým učitelem je pouze internet a krůčky dělám zatím velmi pomalé a nejisté. Ale moc mě to baví.
Je to nimravá práce, chce to trpělivost a přesnost a také trošku fantazie.
A hlavně, nemusím se opakovat a každý "výrobek" je originál.



















A určitě nezůstane jen u vánočních a velikonočních přáníček........

Dvoubarevná vajíčka

7. dubna 2017 v 17:14 | Janka |  Velikonoce
Velikonoční vajíčka háčkuji již sedmým rokem a vždycky se na to moc těším. Zkrátka háčkuji je moc ráda. Asi je to tím, že je to výrobek, který je za chvíli hotový. Vadí mně jen to, že možnost obměny není velká. Vystřídala jsem různé vzory, použila jsem i korálky a střídám barvy. Snad něco nového do příštího roku vymyslím.























V plné kráse

4. dubna 2017 v 11:53 | Janka |  Kytičky
Jsou kytičky, které mám moc ráda a doslova se na ně třepu, aby mi nezhynuly, vykvetly a zkrátka, aby se jim u mě dařilo.
I když mám ráda všechny kytky, tak některé upřednostňuji a některé jsou mi - dá se říci - lhostejné. A zde přesně platí "Zákon schválnosti". Ty, na kterých mi záleží a na které se třepu, mě někdy pořádně zklamou a naopak ty, o které se moc nestarám a nevěnuji jim mimořádkou péči, mně většinou moc mile překvapí.
K takových květinám patří i řemenatka neboli klívie. Sama jsem si ji nekoupila, zůstala v domečku, do kterého jsme se před šestnácti lety nastěhovali. A k jejímu stáří bych přidala určitě ještě několik dalších let. Její místo je v podkroví, kde je v zimě docela chladno / i jen 5 stupňů/ a naopak v létě opravdové vedro. Moje péče o tuto kytku spočívá jen v jejím zalévání. Pouze v loňském roce jsem ji konečně dopřála více prostoru a přesadila do nové hlíny a do dvou květináčů.
A ona se mi opět odvděčila nádhernými květy.















Opět ve škole

1. dubna 2017 v 14:10 | Janka |  Co mě zaujalo
Po delší době jsem se opět ocitla ve škole. Zasedla jsem na malou židličku do malé lavice. A důvod?? Ve škole, kam chodí mojí vnoučci měli Den otevřených dveří. Moc mě to zajímalo, jak se vše změnilo, jak se budou chovat žáčci a jaké metody paní učitelky budou používat. Zkrátka profesionální deformace.
Je to škola postavená v polovině devadesátých let minulého století, pavilonového typu a ty jsou jsou vzájemně propojeny chodbami. Staré klasické šatny už zde nenajdete. Každý má svou skříňku na čip, který žákům umožňuje i vstup do školy.
Kdo nemá čip, do školy se nedostane.





Široké koridory mezi jednotlivými pavilony slouží žákům o přestávkách k uvolnění a pohybu. Mohou skákat panáka, měřit si délku skoku a ostatní aktivity.

V žádní třídě už nenajdete černou klasickou tabuli, nýbrž bílé popisovaí tabule, na které se píše fixkami.
Samozřejmostí je velký displej, který je propojený s PC.




První hodina, což byl český jazyk ve třetí třídě, začala rozcvičkou na píseň, kterou si vybrali sami žáci.



A pak začel "cvrkot" Byla to opakovací hodina na vyjmenovaná slova.
Paní učitelka zapojovala všechny žáky, střídala jenotlivé metody a formy práce, že i já. která jsem praovala v duchu s žáky, jsem měla někdy problém.

Vše bylo realizováno formou hry.
Tak například - žáci měli formou jednoduchých otázek, které museli formulovat tak, aby se na ně odpovídalo pouze ANO či NE, uhodnout vyjmenované slovo na určité písmeno zvolené paní učitelkou.
Nebo - paní učitelka říkala jednotlivá slovíčka, kde se vykytovaly obojetné souhlásky a žáci měli pohybem - dřepem nebo stojem reagovat, zda se v tom slovíčku píše měkké či tvrdé i/Y/. Takže šlo o krásnou souhru motoriky s přemýšlením a znalostmi. Takových zajímavých cvičení a her bylo za tu hodinu spousta.
Za správné odpovědi byi žáci patřičně odměněni. Známkou či nějakou jinou výhodou.



Po vyjmenovaných slovech brzy přijdou na řadu slovní druhy, o čemž svědčí výzdoba na stěně.




Výtvarná dílka žáků




A že je to škola opravdu, kde se přemýšlí, vymýšlí a hledají nové cesty, jak docházku do výuky dětem zpříjemnit, o tom svědčí i akce avizovaná na plakátku při vchodu do školy,

Už kvetou

29. března 2017 v 22:55 | Janka |  Kytičky
Už opět kvetou. A to docela nedaleko od našeho bydliště. Je jich tam celá louka. Vůbec jsem o nich neměla tušení. Až před čtyřmi lety poprvé, když se ozvala Janynka, blogová kamarádka a velká znalkyně kytiček a vyzvala mě na výlet. Vůbec jsem o této lokalitě neměla tušení.





Jde o pozoruhodnou stepní lokalitu, které se říká Vápenice. Je to prostor s malými odtěženými lomy, který je dnes zarostlý vzácnou flórou.






Kromě koniklece velkokvětého zde nyní září i mochna písečná.


Rostou tu i jiné vzácné kytičky, jako je rozrazil rozprostřený a rakouský, vstavač vojenský a kukačka, sasanka, lněnka či jestřábník. Jen vědět a znát tu správnou chvíli, kdy budou tyto kytičky kvést.
Stejně tak se zde vyskytuje i ohrožený hmyz, jako je chrobák, majka, kozlíček, kudlanka a celá řada motýlů. A často se vám pod nohami mihne i slepýš či ještěrka.

Je moc dobře, že taková místa ještě existují.

Kam dál