Květen 2012

Do třetice

30. května 2012 v 22:20 | Janka |  Jen tak
Všeho do třetice. Dobrého či zlého. Stává se vám také, že nezůstane při jednom ? Mně určitě. A proč nestačí věci dvě ???
"Trojka" nás opravdu provází životem.
Kdo z vás nejezdil na trojkolce, nepoužíval ve škole trojúhelník či nepočítal trojčlenku. A možná jste sedíc na trojnožce shlédli i nějaký ten 3D film, vázali jste si trojcípý šátek, který byl uložen v trojdílné skříni. A na louce mezi trojlístky hledali štěstíčko. A co Ruská trojka, Boží trojice, Tří králové a nebo tři ctnosti - víra, naděje a láska.
A konečně i tři stránky lidské existence. Pro upevnění té hmotné /fyzické/ stránky vám nabízím první jahůdky. Vlastně ani ne, protože je stačí sklidit tento malý tvoreček.












Pro procvičení té rozumové vám nabízím k rozluštěný následující úkol.
Když je dnes pondělí, jaký den byl po dni před zítřkem ???



A ta citová je u mě dnes zastoupena radostí z úspěchu v zajímavé soutěži na blogu u Natty a získáním krásného diplomku.






Zkrátka všeho do třetice a dost !!!

Orlíčky

28. května 2012 v 21:59 | Janka |  Kytičky
Pro mě donedávna docela obyčejná kytička. Spíše jsem ji brala jako vetřelce, protože mně vždy sama vyrostla tam, kde se mi to nehodilo a nelíbilo. Ale měním názor. Po těch letošních nepříznivých vlivech počasí si začínám vážit toho, co jsem dříve přehlížela. Tolik barevných variant snad nemá žádná kytička. Modrá, bílá, fialová a další, těžko definovatelné barevné odstíny. A ten květ...Zvláštně tvarovaný, se spoustou sukýnek a spodniček. Nemá obdoby a konkurenci.
No posuďte sami !!!




























Moje radosti

25. května 2012 v 22:01 | Janka |  Diplomy a ocenění
Přesně podle názvu mého blogu. Snad bych to doplnila ještě o jedno slůvko - včerejší. Tedy správně - moje včerejší radosti.
Tak za prvé. Včera jsem měla svátek. Žádné slavení, ale ten pocit, že je v kalendáři moje jméno, to je jen jednou za rok. Přišla mi krásná přáníčka poštou, mejlem i zprávou v mobilu. A samozřejmě i prostřednictvím blogu. Chtěla bych vám všem ze srdce poděkovat /Květě, Natty, Luďce, Milušce, Oli, Janynce, Helence, Jarmilce, Janince, Šavrdě/. Nerada bych na někoho zapomněla. Mockrát děkuji, jste milí a pozorní.









Za druhé. Dostala jsem další ocenění pro svůj blog. Od Luďky. Z každého diplomku či ocenění se opravdu moc raduji a je to pro mě výzva na další tvoření, učení se práce s PC, focení a vůbec přináší mi to radost do obyčejných všedních dní.
Ludi, moc děkuji, je to od tebe velký dárek k mému svátku.
Toto ocenění posílám dále:
Šavrdě - http://savrdadolls.blog.cz /bohužel neznám pravé jméno/
ŽK /Jitce/ - http://club.blog.cz






A za třetí ???
Je toho více.
Rybízka jsme po dnech domácího vězení začali pouštět přes den ven /rána se už skoro zatáhla/, začaly kvést kosatce, udělala jsem svátkový oběd /vzpomínku na mládí - smažák/, dostala jsem od vnoučků krásný přívěšek na klíče....













Zkrátka "moje radosti" docela obyčejného dne.

Domorodci či návštěvníci ?

24. května 2012 v 22:38 | Janka |  Co mě zaujalo
Já je beru jako návštěvníky a oni jsou domorodci, kterým jsem se vnutila do jejich teritoria. O koho jde ? No přece o zvířátka.
Při minulé návštěvě naší druhé zahrady u lesa mě čekalo překvapení, úlek, zděšení. Při vystupování z auta se mi cosi mihlo v trávě pod nohama. Neubránila jsem se výkřiku a šupla jsem zpátky do auta. Můj strach byl zbytečný, protože šlo o krásného slepýše. Jelikož jsme měli v úmyslu sekat trávu, tak jsem hada s pomocí klacku a kbelíku opatrně přenesla ze zahrady do lesa. Za dva dny nato sedím /klečím/ v trávě u záhonku a zase se tam něco mihlo. Ejhle slepýš !!!
Krásně se odplazil pod kámen zídky. Tak teď nevím. Byl to ten samý, nebo brácha, nebo je jich v naší zahradě ještě více ? Po těchto zážitcích už našlapuji ostražitě.

Člověk si není jistý, ale i ve výši své postavy. Vcházím do skleníku a něco se mi málem zamotalo do vlasů. Najednou frrrr, tam a zpět a on to byl chudáček zbloudilý, uvězněný a dezorientovaný ptáček. Dalo mi to trochu práce ho přesvědčit, aby našel ve dveřích tu správnou díru pro opuštění svého vězení.


















To letošní počasí, ach jo ...

22. května 2012 v 22:19 | Janka |  Jen tak
To si s námi tedy nepříjemně zahrává.
Nejdříve paní Zima. Sice nebyla krutá, ale zničila nám růže, jahodníky, ibišky i kateřinky.
Pak přišel 3. květen. Krupobití, jaké nepamatuji. Liják vzal sebou zasetá semínka ředekví, mrkve a ostatní zeleninky a záhony - to bylo jedno velké jezero. Kroupy očesaly i plody angreštů a rybízů.
A do třetice. Mráz o minulém víkendu. Odnesly to především brambory, ořešáky a i některé kytičky. Ještěže jsme s výsadbou rajčat stále otáleli a tak zůstala uchráněná ve skleníku.
Ale co, nějak bylo a nějak bude, i když je mi toho všeho moc líto. Tak se raduji alespoň z kvetoucího ibišku a výborného lívance"a la Květa". Udělala jsem ho s meruňkami a byl moc dobrý.
Květuš, díky za výborný recept !!!

























Cesta za pokladem

20. května 2012 v 23:12 | Janka |  Diplomy a ocenění
Tak se jmenovala soutěž u Janynky. http://jjanynka.blog.cz Byla zaměřená, jak jinak, než na krásy naší přírody, flóru a faunu, ale tentokrát i na znalosti z historie. Samozřejmě, že jsem neodolala a musela jsem se zúčastnit. A zadařilo se a odměnou je mi moc krásný diplomek. Janynko, moc děkuji !!!






Cesta za pokladem. Tak by se dal nazvat i náš druhý společný výlet s Janynkou do Přírodní rezervace nacházející se v blízkosti mého bydliště. Hledaný poklad - Vstavač kukačka - už byl sice odkvetlý, ale to nám vůbec nezkazilo náladu. Náhradou byla spousta jiných vzácných kytiček - smolničky, hvozdíky, tolity a další, mně vůbec neznámé. Jak se jmenují a jak jsou významné, to vám určitě sdělí Janynka sama.
A na závěr. Chmýří na posledních dvou snímcích, poznali byste, co je to za kytičku ???

























Rybízek se uzdravuje

18. května 2012 v 22:00 | Janka |  Zvířátka
Tak se ten náš pacient už uzdravuje. V úterý absolvoval konečně / po týdnu od začátku problému/ zákrok. Naštěstí boule, plná hnisu, nebyla způsobená zraněním oka, ale šlo o absces, jehož příčinou podle doktorů mohlo být škrábnutí či náraz na tvrdou podložku a následné zanícení.
Každý den jezdíme na veterinu na čištění operační rány. Je to vždy horor. Abychom kocourka nevozili amatérsky v tašce, tak jsem si vypůjčila od dcery přepravku. Jaké bylo naše překvapení a i zděšení, že zajištěná dvířka přepravky je schopen kocourek tlakem hlavy lehce otevřít. Naštěstí se to stalo opakovaně při jízdě autem. Takže dvě ruce mi málem nestačí, jednak na nesení přepravky a ještě na jištění dvířek.
A to jsem neustále ohrožována jeho ostrými drápky, jak se snaží zarputile dostat ven. Takže k autu potřebujeme ještě řidiče.
Ale hlavní je, že vše spěje snad ke zdárnému konci. Ovšem náš lumpík Rybízek bude muset ještě týden do vytažení stehů vydržet nedobrovolné "vězení" v kuchyni, což velmi těžce nese - kňourá, mňouká, škrábe.
No hrůza !!!
Už by chtěl chudáček zase honit venku kočky a rvát se s kocoury....













Není oběd jako oběd

16. května 2012 v 22:15 | Janka |  Kuchyně
Nejdříve jsem vás chtěla pozvat na úplně obyčejný, jednoduchý, nenáročný a rychlý oběd "hlídací" babičky.
Udělali jsme si fazolovou polévku doplněnou trochou slaninky a kousky párečky a jako hlavní chod naši milovanou koprovku. Moc jsme si všichni pochutnali.
A teď něco pro náročnější.
Byli jste někdy v indické restauraci ? Já ještě nikdy, jelikož k asijským stravovacím zařízením moc důvěry nechovám. V sobotu jsme měli v Brně setkání s našimi německými přáteli z Berlína, kteří jeli na dovolenou do termálů do Maďarska. A protože jsme se už tři roky neviděli, tak si chtěli s námi v klidu a u dobrého jídla popovídat. A tak jsme se shodou ještě jiných okolností najednou ocitli v indické restauraci v centru Brna.
Byla krásná, stylová, měli jsme už nachystaný a prostřený stůl. Byli jsme veselí, hluční a natěšení. Když jsme otevřeli jídelní lístek, tak jsme všichni zmlkli. Na vysoké ceny jsme byli připraveni, ale na nabízené menu ne.
Nakonec po dlouhém vybírání a poradě a vysvětlování personálu, co, který indický název znamená, jsme si vybrali všichni stejné jídlo. A co to bylo ???
Chicken tikka - vykostěné kuřecí marinované kousky připravené v lávové peci tandoor, k tomu jemný pšeničný chléb pečený v lávové peci tandoor /obyčejný a s česnekovou příchutí /. Vlastně to byla obyčejná placka a ještě k tomu tři misky různých zeleninových salátů.
Jídla bylo tolik, že jsme díky "krabičkám" měli všichni ještě pokračování druhý den.
Zkrátka. Není oběd jako oběd....



















Rybízek stůně

14. května 2012 v 22:21 | Janka |  Zvířátka
Ano, Rybízek stůně.
Ve středu k večeru po návratu domů z výletu do Věžek na nás čekalo nemilé překvapení. Náš nejmladší černý kocourek Rybízek měl něco s okem. Přitom si hověl pěkně celé odpoledne doma. Měl ven vyhřeznuté spodní víčko, přivřené oko a pod ním hrčku.
Druhý den hned ráno jsme jeli samozřejmě na veterinu. Pan doktor V. nás ujistil, že v oku nic zabodnutého nemá, píchl mu do víčka injekci a dal nám kapky na kapání. Uběhly dva dny a nic se nelepšilo. Stav setrvalý. Tak znovu na veterinu. Tentokrát měl službu pan doktor P., který dal Rybízkovi další injekci do víčka s konstatováním, že když se to nebude lepšit, přijet znovu. A ono se to nelepšilo, ba naopak. Boule pod okem se stále zvětšovala. Kocourek byl zavřený doma, ven nesměl. Naštěstí normálně žral a dokonce i honil kočky po kuchyni.
Nicméně dnes jsme jeli na veterinu znovu. Pan doktor V. /ten první/ ho opět prohlížel, zkoumal oko a bouli a podle mě se konečně rozhodl něco udělat. Z boule odsál celou injekční stříkačku červené tekutiny a píchl mu antibiotika. A chtěl ho hned operovat, aby zjistil příčinu boule a otoku. Jenže Rybízek ráno s chutí posnídal, což před operací nelze. Takže dnes od poledne už hladověl a zítra jde na sál.
TAK NÁM, PROSÍM, DRŽTE PĚSTI !!!










Květy keřů

13. května 2012 v 17:21 | Janka |  Zahrada
V žádném případě nechci konkurovat Natty a její fantastické soutěži týkající se květů stromů a keřů. Ale nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o krásné květy tří keřů, které mně kvetly a ještě kvetou na zahrádce.
Nádherné barvičky - žlutá a červená.
Ten žlutý keř určitě znáte. Je to zákula a každý rok se těším z jeho sluníčkových, krásně žlutých květů.
Ty červené kvítky, zdánlivě stejné, ale patří dvěma keřům. Poznáte kterým ???
Jeden má trnité větvičky - první dvě fotečky - jeho jméno znám, ale u toho druhého si nejsem jistá. Sázeli ho ještě rodiče a těch se už nemůžu zeptat.
Tak se, prosím, ptám vás !!!