Červenec 2012

Jak ten čas letí....

30. července 2012 v 21:47 | Janka |  Rodina
Letí. Opravdu strašně rychle. Člověk si to ani pořádně neuvědomuje.
Právě před třemi lety mi v noci zazvonil mobil, aby mi oznámil, že se mi narodil můj druhý vnouček Honzíček. Byl malé, sotva tříkilové klubíčko a dnes je to můj velký rarášek. Usměvavý, stále v pohybu, ale se smyslem pro systém a pořádek, a i když je to kluk, rád se mazlí a lumpačí.
Každé narozeniny se musí řádně oslavit. Nechyběl dort v podobě letadla /ne můj/ a dobré papáníčko a pitíčko. Společnost dělal starší i mladší bráška a dvě sestřenice a vlastně celá rodina.
A dárky ???
Kromě nutného autíčka, bublifuků pro všechny a malého vrtulníku, čistě praktické. Hned byly odzkoušeny a jistě budou sloužit celé prázdniny.
















Birgit

28. července 2012 v 18:45 | Janka |  Dárečky
Birgit Fuchs. Tak se jmenuje moje německá přítelkyně z města Chemnitz v NSR. Nikdy jsme se osobně nesetkaly, a přesto jsme přítelkyně - přítelkyně korespondenční, a to od roku 1999, tedy už 13 let. Ani nevím, kdo napsal jako první, já či ona, kdo první našel adresu na osobním kapesním kalendáříku.
Nicméně, dá se říci, že pravidelně 1 krát za měsíc až dva měsíce mi přichází z Německa dopis plný krásných kalendáříků a já na oplátku posílám české. A nejen kalendáříky. Birgit je společně se svým manželem, synem a dcerou, vášnivou sběratelkou.
Co vše sbírá /sbírají/ ???
Tak tedy kapesní kalendáříky, známky, Stickers /nálepky/, záložky do knih, telefonní karty, miniknížečky, cukříky, ubrousky.....
Občas si děláme radost i drobnými dárečky. Birgit ví, že já jsem "zatížená" na ruční práce, a tak mi posílá patřičnou literaturu, za což jsem ji velmi vděčná. A já zase na oplátku něco ze svých minivýrobků.






















Lijáky

26. července 2012 v 20:44 | Janka |  Zahrada
Letošní počasí je opravdu nevyzpytatelné a pro nás zahrádkáře nepředvidatelné.
Se škodami, které přinesly jarní mrazíky a květnové kroupy jsem se už vyrovnala. A teď mi ničí mou zahrádku lijáky - doslova průtrže mračen. Vždycky, když zaseju do záhonku nová semínka, tak přijdou opravdové slejváky. Tak jsem zvědavá, zda-li budu mít ještě podzimní špenát či lahůdkové cibulky, či zda vše vzala voda.
Ze silnice se stala řeka, vše zešedlo a všude se valila voda a vytvářela doslova jezera. Ještě štěstí, že náš domeček stojí na malém kopečku a tudíž záplavy nehrozí. Ale i tak to vypadalo hrozivě.
















Cuketa třikrát jinak

24. července 2012 v 8:46 | Janka |  Kuchyně
Máte rádi cuketu ???
Já ano. Je to výborné zpestření jídelníčku. A letos se urodila, tak chci vyzkoušet různé pokrmy, ale začala jsem těmi obligátními a vyzkoušenými.
Ten první, to je tradiční cuketa "ala řízek", obalovaná v klasickém trojobalu a smažená na olivovém oleji.
Druhé cuketové papáníčko byla cuketa jako lečo. Cibulka nakrájená na kolečka, stejně tak i česnek zpěněný na oleji, přidala jsem trochu nakrájených rajčátek, papriky a na kostičky nakrájenou cuketu a chvíli podusila. Samozřejmě osolila a trošku ochutila kari kořením. Dá se jíst jen tak, a nebo je možné hodit na pánev ještě vajíčko.
No a třetí cuketa je moučník. Mám zřejmě nějaký starý recept, protože vše se měří na sklenice od hořčice. Tak tedy:
- 3 sklenice od hořčice hladké mouky
- 1 a půl sklenice cukru krupice
- 1 sklenice oleje
- půlka pečivového prášku
- středně velká na hrubo nastrouhaná cuketa /asi 45 dkg/
Vše smíchat, dát na plech a péci zvolna.
Tak to jsou zatím naše cuketové hody. Co vymyslím příště ještě nevím, třeba mi poradíte nějaký osvědčený recept......




































Srdíčka do kuchyně

22. července 2012 v 19:28 | Janka |  Háčkování
Jelikož mi přibyly nějaké starší, ale i nové hrníčky, tak to chtělo udělat do kuchyně novou poličku. Aby nebylo hrníčkům smutno, tak jsem jim uháčkovala kamarády v podobě modrých srdíček. Zvolila jsem starou osvědčenou a mnohokrát vyzkoušenou srdíčkovou předlohu. A aby tento kout kuchyně nelahodil jen oku, ale byl příjemný i jiným smyslům, přidala jsem trochu letošní levandule.






















Svetřík

20. července 2012 v 21:42 | Janka |  Pletení
Při oslavě svátku mého vnoučka Honzíka 24.června jsem slíbila jeho desetileté sestřeničce Alence, že ji upletu svetřík pro její panenku. Ale to víte, jak to chodí. Sliby - chyby. Práce na zahradě, zpracovávání úrody, zajištění chodu domácnosti, hlídání vnoučků....
Při každém společném setkání jsem v jejích očích viděla otázku: "Tak, kdy už bude ten svetřík hotový, teto ?", i když nahlas nic neřekla.
A protože zítra budeme opět celá rodina oslavovat třetí narozeniny vnoučka Honzíka, tak byl termín odevzdání definitivně stanoven. I když je to malinkatý svetřík, tak dá stejně práce - při dokončování - jako velký.
Už se těším, jak budu moci zítra konečně splnit svůj slib a svetřík pro panenku předat. Snad uvidím opět veselá a radostná Alenčina očka.













Meruňkové mlsání

18. července 2012 v 22:39 | Janka |  Kuchyně
I když by se letos u nás meruňky daly spočítat na prstech jedné ruky, přece jsem neodolala a dala se do pečení a vaření. Není nic lepšího /pro mě/, než kynuté meruňkové knedlíky. Stejně i lívanec je nejlepší s meruňkami. A protože sladké mému manželovi moc "nevoní" a dcera s rodinou byla zrovna na výletě, tak jsem to všechno pojedla sama. Sedmnáct knedlíků i celý lívanec. Samozřejmě ne najednou, ale pochutnávala jsem si tři dny. Myslete si o mě, co chcete, ale byly to pro mě výtečné hody.
Mňam, mňam....



















Meder

16. července 2012 v 22:18 | Janka |  Cestování
Velký Meder, dříve Čalovo, to je název místa s termálním koupalištěm, kde jsme spokojeně prožili naši první letošní dovolenou. Toto devítitisícové městečko najdete na jihu Slovenska, asi 65 km jihovýchodně od Bratislavy.
Ideální na nenáročnou dovolenou pro rodiny s dětmi - vodomily. Tolik atrakcí pro děti nenajdete snad na žádném jiném termálním koupališti na celém Slovensku a Maďarsku.
A co mě zde kromě "bádování" v teplé vodě zaujalo ???
Nádherné modré, bílé, fialové ibišky, které lemují silnici v obci, rudé muškáty, mozaiková výzdoba, čapí hnízdo na stožáru elektrického vedení, samorost na dětském hřišti a na zpáteční cestě vodní dílo Gabčíkovo.
Od našeho pana ubytovatele, který je i majitelem květinářství v obci, jsem dostala dárek. Bílý ibišek. Prý je to albín, protože je úplně celý bílý.
Už se moc těším na opětovný Meder !!!































Dovolená

14. července 2012 v 17:33 | Janka |  Cestování
Přípravy, nakupování, chystání, balení......
A pět nádherných dní koupání, slunění, nic nedělání, relaxování a nabírání nových sil uběhlo snad rychleji než voda.
A kdeže bylo ono magické místečko ???
Nebylo to u moře, protože naše těla opotřebovaná životem a prací už těžko snášejí sice osvěžující, ale studenou vodu, kterou nabízejí evropská moře. Naše nemocné klouby vyloženě požadují teplou, léčivou, termální vodu. A té je, více než dosti, na Slovensku a v Maďarsku.
Protože šlo jen o pět dní, tak jsme zvolili naši oblíbenou destinaci na Slovensku. Místo je charakteristické velkým areálem se spoustou bazénů, vodních i nevodních atrakcí pro děti, možností občerstvení i sportovního vyžití. A najít ubytování za příznivou cenu v soukromí není také velký problém. A díky zeměpisné poloze je krásné a teplé počasí většinou zaručeno. O tom jsme se už mnohokrát přesvědčili.
Ale dost nápovědy. Už víte, o které termály se jedná ???




























I toto je tvoření

7. července 2012 v 22:19 | Janka |  Rodina
Babíííí, můžeš, prosím tě, zkrátit Tomikovi nové tepláčky ???
Babíííí, Hanýskovi se pokazil zip u bundičky. Šlo by to zpravit ???
Koupili jsme si látku na nové závěsy, ušiješ nám je ???
Ivikovi se roztrhly kalhoty, šlo by to zalátat ???
To jsou otázky, na které tázající zná už předem odpověď. Jen brzké dodací lhůty nemůžu vždy zajistit.
Někdy výměna zipu u oblíbené bundičky mi zabere více času, než uháčkování dečky. Ale dělám to ráda, protože je to pro mé "miláčky".
Další úkol, který ovšem nesnesl odkladu, bylo natrhat 35 /kusů/ nezralých ořechů, rozpůlit je a namočit je na 24 hodin do vody. Poté vodu slít a nalít na ořechy 1,5 litru kořalky, zavřít mikrotenovým sáčkem a postavit na 30 dní na slunné místo. Tím výroba domácí ořechovky samozřejmě ještě nekončí. Bude následovat pokračování a těšení se na dobré pitíčko.
A na konec také něco, co potěší naše oko a dušičku. Pohled do zahrady a na vyšňořené "hasičské" koníky.