Srpen 2013

U potůčku

7. srpna 2013 v 9:58 | Janka |  Jen tak
Představte si, stal se zázrak a u nás, po více jak měsíci, v pondělí v noci napršelo. Byla bouřka, pršelo poměrně hodně, ale dnes už z pršení v půdě nezbylo vůbec nic a opět začal večerní zalévací rituál. A navíc včera už opět teplota koketovala s "šestatřicítkou".
Co s klukama, které mám na hlídání ???
Na zahradě, dvorečku i v domečku bylo nedýchatelno, a tak jsme se vydali do lesoparku Hloučela, ke stejnojmenné říčce, v současné době spíše potoku. Vodička byla čistá, přiměřeně studená a vysoké stromy poskytovaly požadovaný stín. A kluci se mohli věnovat své oblíbené činnosti - házení kamínků, pouštění lodiček a stavění hrázek.
Něco mi to připomínalo. Zkuste hádat, co....






















Tato poměrně vysoká kytička, jejiž jméno neznám, rostla na březích a byla plná Bělásků.

Sucho, výheň, Sahara...

4. srpna 2013 v 11:57 | Janka |  Zahrada
.....popraskaná půda, zežloutlá tráva, zvadlé listy rostlinek a stromů.
To je naše současná zahrádka.
Nepršelo už od začátku prázdnin, i když v Čechách a na Vysočině byly vydatné lijáky a bouřky. Nepomáhá ani náš více než hodinový večerní zalévací rituál.
Ač jsem teplomilný člověk a lebedím si v teploučku, tak včera toho bylo i na mě moc. 35,9°ve stínu.




Ale i přes tuto doslova kalamitní situaci mi dělají některé kytičky radost. Venkovní celobílý ibišek - albín i plný fialový. Také kvetoucí bílá petunie, u které, i když se to možná nezdá, jsem napočítala více než 80 květů z jedné rostlinky. No a modrý klematis.














A na závěr moje "mičurinské" úspěchy. Jak už jsem psala, zkouším každým rokem vypěstovat růžičku ze stonku, který se zabodne do země a měl by zakořenit. Letošní pokus spočíval v tom, že jsem spodní část stonku dala do půlky brambory a poté zahrabala do země. A jak to dopadlo ?? To je vidět na fotce - jedna růžička se "chytá" a místo druhé mi vyrůstá brambora.







Ještě jedna dovolenková

2. srpna 2013 v 14:34 | Janka |  Háčkování
Přišla krize. Ne hospodářská. Ale na mě přišla krize. A to tvůrčí.
V tom všem zavařování, nakládání a zpracovávání ovoce, hlídání vnoučků, boji s plevelem a neustálém zalévání zahrady a v tom příšerném horku, mi najednou nezbývá čas a ani chuť na ruční práce. Nepletu, nešiji, ani nemám nic rozháčkované a namotané ruličky z papíru také zahálejí.
Je čas se vzpamatovat a opět začít. Jenže mi chybí motivace, inspirace....
A tak mým zatím posledním výrobkem je ještě dečka č. 3, vytvořená na naší první dovolené na začátku prázdnin. Ale u deček bych zůstat nechtěla.