Září 2013

Křížaly

10. září 2013 v 21:13 | Janka |  Kuchyně
Tak jsem se také dala do sušení. Sušičku nemám a tak používám horkovzdušnou troubu. Začala jsem tím jednodušším, a to jsou jablečné křížaly. Podle mnoha instrukcí všeho druhu jsem nakrájené plátky jablek nejdříve na chvíli namočila do studené vody s citronem, aby mi hned nezhnědly. Slupku nechávám. Někdo suší zvlášť i jablečné slupky a pak je používá na čaj.
Nakrájela jsem si jablíčka i na kolečka, abych měla něco také na vánoční zdobení. Podle rad na internetu jsem křížaly uložila do sklenic s uzávěrem, s tím, že je třeba je občas zkontrolovat. Samozřejmě, pokud nebudou zakrátko snědeny. Když by nebyly pro někoho dobré jen tak, doporučuje se je namáčet v čokoládě.
















Poté jsem se dala do sušení rajských jablíček, kterých máme letos velkou úrodu. To už nešlo tak jednoduše, jako jablíčka obyčejná. Jednak je to mnohem časově náročnější a výsledek ??? Z nakrájených plátků mi zůstaly usušená jen kolečka. A tak jsem si našla recept na netu s tím, že mám vybrat jablíčka menší, rozříznout je na půlku, dát na plech, každou půlku rajčete posolit, přidat sušené bazalky a česneku, dále libečku a rozmarýnu. Všechny ingredience jsem doma neměla, a tak jsem sušený rozmarýn a libeček nahradila čerstvým ze zahrádky. To už bylo něco jiného. Stále jsem chutnala, zda-li jsou už rajčátka správně usušená a nakonec mi jich mnoho nezbylo. Takže dávat je do oleje nestojí ani zato. Ale chuť mají výbornou.















No a myslím, že do třetice přijdou na řadu i kadlátky...../toť hádanka pro vás/...

Opět ta povíjnice

8. září 2013 v 21:11 | Janka |  Kytičky
Když jsme se před lety přestěhovali do domečku po manželových rodičích, potřebovala jsem nějakou rychle rostoucí a pěkně kvetoucí popínavou rostlinku, která by zakryla část ne moc pěkné fasády. A tak jsem si v dobré víře koupila sáček povíjnice. A zasela pár semínek jen ten jeden rok.
Nyní, po více jak deseti letech, mám bez jarního setí povíjnici stále a všude. Obrůstá mě ze všech stran, pne se po vinné révě, po meruňkách, po plotě, roste na kompostu, v bramborách i dlažbě. Je zkrátka všude. Ne že by se mi její květy nelíbily, jsou to krásné "gramofonky", ale roste mi tam, kde nechci a je mi ji vždy líto vytrhat.
Takže zarůstám jako ta Šípková Růženka, ale ne šípkem, ale povíjnicí.






















Když vlak nejede

6. září 2013 v 21:57 | Janka |  Jen tak
Stalo se vám někdy, že jste přišli na nádraží, v mém případě na vlakovou zastávku, a vlak nejel ???
Vyjímečně to nebyla vina ČD, ale moje.
Stalo se mi to poslední prázdninový týden. Vlak zkrátka nejel, protože byly ještě prázdniny a on jezdí jen ve školní rok. Tak a co teď???
Další spoj jel za necelou hodinku. Měla jsem dvě možnosti. Vrátit se na chatu, ovšem cesta tam i zpět by mi trvala asi dvacet minut, takže bych si tam moc dlouho nepobyla. A nebo se jít projít do míst, kde jsem byla snad ještě jako "děcko". A protože bylo krásné slunečné odpoledne, tak jsem zvolila druhou variantu.
Byla jsem v chatové oblasti, kolem dokola samé lesy, ale šla jsem. A stálo to zato.
Nejdříve mě překvapilo setkání s divočáky. Přišla jsem k plotu na kraji lesa a nestačila jsem se divit. Překvapením jsem zírala na bachyni se selátky, která běžela k plotu a vůbec mě nenapadlo vytáhnout foťák.
Že je tam nějaká obora s divočáky jsem absolutně netušila. Nechtěla bych se s těmito zvířaty setkat ve volné přírodě.








Dále vedla má cesta lesem, kde na mě vykouklo krásné mraveniště a na konci lesa, kde začínají louky i malé jezírko s orobincem a lekníny a úl plný včel.
















Ale to už byl čas se vrátit zpět na vlakovou zastávku, abych nemusela čekat opět až na další večerní spoj.
Že je tolik zajímavostí v mém okolí jsem absolutně netušila. Asi je to tím, že mou náplní na zahradě jsou jen ohnutá záda, nebo lezení po kolenou a likvidace plevele. Ach jo....



Dnešní obědová mňamka

4. září 2013 v 22:21 | Janka |  Kuchyně
Zvu vás na oběd. Co jsem uvařila ???
Plněné papriky, ale ne ty klasické, plněné masem, ale na jiný způsob. Kdo má zahrádku, tak jako já, tak většinu surovin najde doma a kupovat bude jen něco málo.

Co jsem tedy potřebovala:
- 4 papriky /bílé, červené.../
- 50 g eidamu
- 2 rajčata
- 1 vejce
- 3 starší rohlíky /mně stačily jen dva/
- 50g ementálu
- 100ml mléka
- jedna lžíce nasekané petrželky / já jsem dala pažitku/
- olej
- sůl
- pepř
- muškátový květ


Papriky jsem podélně rozkrojila a očistila. Rohlíky jsem nakrájela na drobné kostičky, dala do misky a zalila mlékem. Přidala jsem vejce a sýry nakrájené také na malé kostičky, nasekanou pažitku, nadrobno nakrájená rajčátka a vše pořádně promíchala. Směs jsem samozřejmě osolila, trošku opepřila a přidala trošičku muškátového květu.
Takto připravenou směsí jsem naplnila papriky a dala do zapékací misky/plechu/, který jsem vymazala olejem a mírně podlila vodou. Pekla jsem ve vyhřáté troubě do té doby, než papriky změkly a povrch zezlátnul.
Jako přílohu jsem uvařila čerstvé brambůrky ze zahrádky a přidala čerstvě natrhaná rajčátka a okurky.
Tak si nabídněte, přeji dobrou chuť !!!






směs do paprik






před pečením






upečené papriky






a nachystané pro vás - dobrou chuť !!!









Hudba léčí i uzdravuje

3. září 2013 v 11:45 | Janka |  Jen tak
Rok se s rokem sešel, a proto jsme s manželem opět vyrazili směr Kroměříž, abychom si po tom našem smutku udělali trochu radosti. A podařilo se. Oba máme rádi hudbu. Na žánru celkem nezáleží, hlavně se nám musí líbit, musí být vnímána v tom správném prostředí, musíme mít chuť ji právě přijmout a atmosféra místa koncertu také hraje svoji roli.
A náměstí v Kroměříži, k tomu krásné nedělní odpoledne a snaha všech účinkujících pobavit a udělat radost, to bylo to pravé, co jsme potřebovali k potěšení bolavé dušičky.
I když šlo o vojenské hudby z Holanska, Slovenska, Rakouska, Olomouce a z Prahy, tak v jejich reportoáru nebyly jen řízné pochody, ale i skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Jacquese Offenbacha, Johanna Strausse, ale i Jaromíra Vejvody. Jeho skladba Škoda lásky /Rosamunde, Beer Barrel Polka/ rozezpívala celé náměstí. Vrcholem bylo na závěr vystoupení všech hudeb dohromady. A když spustí najednou více než tři stovky hudebníků, to už je tedy neopakovatelný zážitek. Alespoň tedy pro mě.
Nechyběly ani krásné mažoretky z Hulína a jedinečné vystoupení se zbraněmi Čestné stráže Armády České republiky.

































Proměna

1. září 2013 v 11:54 | Janka |  Hádanky
Zdá se mi to docela nedávno, co jsem se radovala z krásných květů jednoho z keřů. Jeho květy jsou krásné, barevné, členité, a dá se říci, že mají zvláštní vůni. Jejich krásu jsem vám ukázala v červencovém článku.
Kdepak je krásným květům konec..... Proměnily se v tyto červené bobulky.
Poznáte, o který keř jde ???