Únor 2014

Třikrát bramborová

28. února 2014 v 21:16 | Janka |  Diplomy a ocenění
Tak jsem opět soutěžila u Natty a vysoutěžila jsem si třikrát bramborovou medaili. Lépe řečeno diplom vždy se čtvrtým místem.
Lednová soutěž /lumpárnička - jak říká Natty/ byla zaměřena na to, abychom byli zdraví a krásní. K tomu nám pomůže/podle Natty/ vhodný jídelníček, dostatek pohybu a veselá mysl. A tak jsme trénovali veselou mysl.









V únoru na nás čekaly hned dva úkoly.
Nejdříve jsme luštili tajenku ukrytou v křížovce a poté jsme hledali vhodný rým na zadané slovo. A nakonec si Natty vyzkoušela naši schopnost vytvořit ze zadaných slovíček jednoduchou básničku či spíše veršovánku.
Všechny tři soutěže byly moc prima, přispěly k tomu, abychom si svoji mysl udrželi svěží, nepropadali pesimismu a neustrnuli. Za naší snahu nás Natty odměnila krásnými a originálními diplomky.









Natty, moc děkuji za tvoje neopakovatelné lumpačení a originální diplomky.

Pletené dno - dvojitý kříž

26. února 2014 v 22:30 | Janka |  Pletení z papíru
Stále mě to drží a stále pokračuji v objevovaní zatím nepoznaného. Mám na mysli pletení z papíru.
Zatím setrvávám u ošatek a na řadu přišlo vyzkoušení další varianty pleteného dna, a to pod označením - dvojitý kříž. Není to nic složitého a vypadá to docela zajímavě. Jinak jsou ošatky opět pletené opletkem dvěma, ale tentokrát jsem pro uzavírku zvolila - uzavírku krycí. Není tak ozdobná jako "zvonečková", ale také se skládá ze tří řad a myslím, že se k ošatkám hodí.
















Tak a teď mi zbývá je ještě něčím naplnit. I když tuším, že se dlouho u mě neohřejí, a že je opět někomu daruji, jako ostatně skoro všechny mé předcházející pletené výrobky.

Čtyři chlapi v chalupě

24. února 2014 v 22:57 | Janka |  Rodina
Tímto, částečně upraveným názvem jednoho z nejstarších TV seriálů, bych mohla nazvat víkendové dění u nás doma.
K jednomu stálému obyvateli rodu mužského přibyli na celý víkend ještě další tři. Na rozdíl od toho stálého obyvatele se jejich věk počítá jen jednomístnou číslicí a to - 6, 4 a 2. A tak bylo veselo a někdy až příliš. Nic nezůstalo na svém místě, pomalu nebylo kam šlápnout, všude byly hračky a věcičky, které jako hračky posloužily. Nestačily jen hračky, ale na dělání bunkrů byly použity všechny deky a šály v domácnosti. Stále se něco jedlo, pilo a mlsalo. Došlo i na večerní koupání, ale vzhledem k velikosti vany, šlo spíše jen o sedací lázeň. Četly se pohádky a sledovalo se i dění na OH. Nezapomněli jsme ani malým dárečkem na maminku.
Také se sportovalo, házelo klacky na cíl i do dálky, jezdilo na odrážedle, na skluzavce a užívalo nádherného nedělního počasí.
A dnes je najednou v domečku neobvyklé ticho a smutno. Dva docela náročné, ale veselé a dětským štěbetáním naplněné dny, tak strašně rychle utekly.




























dárek pro maminku

Pletené obaly na květináč

22. února 2014 v 14:14 | Janka |  Pletení z papíru
Alenka z Děčína mi poslala plnou krabici kalendáříků. Sice starých, hodně jich už mám, ale i tak je využiji pro výměnu s ostatními sběrateli. Chtěla jsem ji také udělat radost a proto, a částečně i na její přání, jsem ji upletla dva obaly na květináče. No a opět jsem experimentovala. Vyzkoušla jsem diamantovou vazbu, neboli křížky a na druhém květináčku jsem chtěla mít šipky, ale špatně jsem zvolila barvy, takže jsou z toho pouze proužky. Ale myslím, že můj omyl ani není poznat.






to to vypadá, špatný úhel focení....










diamantová vazba, neboli křížky







Květináčky by už měly být u nové majitelky, ale zatím jsem od ní žádnou zprávu o doručení nedostala. Tak jen věřím a doufám, že zásilka v pořádku došla.

Naše kočičí rodina

20. února 2014 v 23:36 | Janka |  Rodina
Naše kočičí rodinka v současnosti čítá " 3 kusy". Lépe řečeno 2 kočičky a jednoho kocourka. Ale byly i doby, kdy jich bylo trojnásobek. A to bylo tehdy, když se nám narodila koťátka. Já, jako městské dítě jsem si vždy přála vidět ten zázrak příchodu na svět a třikrát se mi to podařilo. A byl to nezapomenutelný zážitek, jak to ta příroda vymyslela, aby to zvířátko zvládlo samo, bez pomoci přivádět na svět své potomky, pěkně postupně, jedno koťátko po druhém, zbavit je porodního vaku, pěkně olízat a připravit se na příchod dalšího potomka. A bylo jich i jednou pět.
Naše současné kočky, to už jsou dámy v letech, momentálně pěkně pohodlné a dávající přednost domácímu pohodlí, teplíčku a lenošení, i když jsou to obyčejné venkovské kočky. To kocourek je v nejlepších letech a stále někde běhá, hlídá si rajon a zachraňuje čest naší rodiny. Vždyť si nás také vybral, u nás se nenarodil, ale jako malé zbídačené koťátko, které se neumělo o sebe ani trošku postarat, se jednou objevil s pláčem u našich dveří. A zůstal.
S našimi kočičkami nás pojí spousty veselých zážitků, ale i smutných odchodů. Ale život bez nich si už nedovedeme přestavit.





koťátka s maminkou
najdete nás všechny tři ???






i tak se dá spát a odpočívat







moje nejmilejší místečko





s kamarády, kteří se neperou






vyhřívám se na jarním sluníčku







pozor na mě, mám to tady pod konrolou






všechno vidím a sleduji






jsem kočičí princezna

Přivolávání jara

18. února 2014 v 8:54 | Janka |  Co mě zaujalo
Tradičně každý rok si koncem zimy přivolávám jaro a dělám jarní náladu koupí jarních kytiček. Většinou cibulovin. Krokusů, hyacintů, ale i petrklíčů a po jejich odkvětu je poté přesazuji do už jarní zahrádky.












Stejně i tak letos. Nejprve jsem neodolala rychleným petrklíčům a poté v jednom supermarketu zlevněným hyacintům, které byly jen za dvanáct korun. Byly ještě úplně malinkaté, kvítek teprve vystrkoval hlavičku, a tak jsem dala na popisky na květináčích.

Po příjezdu domů jsem našla květináčkům misky na zalévání a ejhle na květináčku s papírkem a označením růžové barvy bylo psáno "barva modrá". Tak jsem čekala, co z toho bude a která barvička vyhraje.
















Prohlédla jsem i druhý květináček, ale tam už nebyla nálepka žádná, jen ta papírová cedulička s růžovou barvou.
A víte jakou barvu bude mít tento hyacint?? Druhé velké překvapení a splnění mého snu mít hyacint bílý.
Tak se nakupuje v supermarketech - vždy s překvapením.











A vidím, že o překvapení není nouze i zde na blogu.
Včera jsem si článeček uložila do rozepsaných a dnes doslova zírám, jakým způsobem se SÁM publikoval.
Zkrátka - život je jedno velké PŘEKVAPENÍ.

Velikonoční košíček č. 2

16. února 2014 v 17:52 | Janka |  Háčkování
Stále více dostávám dotazy na to, jak uháčkovat malé velikonoční košíčky, které jsem měla kdysi na ŽK.
Návod na výrobu jednoho, toho nejjednoduššho z nich, /minikošíčku/ jsem už popsala koncem ledna.
Dnes přichází na řadu košíček č. 2. Je také velmí jednoduchý, trošičku větší než ten předcházející a vlastně velikost si můžete ovlivnit sami, podle toho, kolik řad uděláte pro jeho dno. Nemusíte mít žádné speciální znalosti z háčkování. Vystačíte si jen s krátkými /KRS/ a dlouhými /DLS/ sloupky a řetízkovými oky /ŘO/.
Podrobný návod s obrázky najdete ZDE.




































Tak hodně štěstí a radosti při velikonočním tvoření.












Růže

14. února 2014 v 23:26 | Janka |  Kytičky
Přesně před 14 dny, v pátek, slavil manžel narozeniny. Přišla návštěva, která mi donesla, jako hostitelce, kytici růží. Tu jsem dala do vázy, zařízla stonky, přidala výživu v prášku a vystavila si ji mezi okna v kuchyni, abych ji měla stále na očích a mohla se s ní těšit. /vnější a vnitřní okno - máme ještě ta stará, klasická/.
Jak ubíhal den za dnem, tak růžičky byly stále stejné. Vůbec nevadly a nevadnou ani nyní, jen se rozvinuly. Je to pro mě velké překvapení, protože tak dlouho a v tak krásném stavu, se mi růže ve váze ještě nikdy nepodařilo uchovat.
Nevím, čemu za to vděčím. Odrůdě, nebo výživě, či chladu???
Mám z nich velkou radost, jen mě mrzí, že si je nemůžu po odkvětu zasadit do země na zhradě, tak jak to v létě běžně dělám.








tak vypadaly růže před čtrnácti dny






a tak vypadají dnes








Nechť tato poslední růžička dělá radost nejem mně, ale všem, kteří se mají stále rádi.













Kulaťák

12. února 2014 v 22:46 | Janka |  Pletení z papíru
Opravdu nevím, jak to nazvat. Miska to není, krabička či ošatka také ne, a jako obal na květináč to také nebylo myšleno. Nicméně procvičila jsem si na této "kulaté krabičce - kulaťáku" opletek čtyřmi pro zakrytí dna, potom jsem vyzkoušela hřebenovou vazbu a uzavírka byla tradiční "zvonečková". Takže, jak mi předpovídala Natty, dala jsem se do vícebarevného pletení a zkoušení různých vzorů.
Tento košík - kulaťák může mít i víčko, které má hvězdicové dno, a nebo toto víko může sloužit jako samostatný podnos.
Jak se komu líbí....























Co vidím a co lze vidět

11. února 2014 v 16:23 | Janka |  Hádanky
Tak tedy co je opravdu možno v těchto zrakových klamech díky našemu kolísavému vnímání vidět.
Na prvním obrázku vidíme šestiúhelník a v něm vepsanou šesticípou hvězdu.








Poté tři kostky, jejichž horní plochy jsou označeny tečkami



A ještě jednou jiné tři kostky






Vidíte to?? Umíte takzvaně přepnout ???


A na druhém obrázku je také možno vidět tři věci. Dívejte se se mnou
- schodiště
- podhled pod schodištěm / jakoby jste stáli pod schody/
- a papír složený do "varhánků"













A můžete počítat ještě jednou.
Kolik kostek je na obrázku ???