Staré věci

11. března 2014 v 22:30 | Janka |  Jen tak
Pro někoho poklad a pro jiného veteš. Já jsem tak nějak uprostřed, ale je fakt, že se nerada loučím se starými věcmi.
Desetkrát je přebírám v ruce a vybavují se mi vzpomínky i příběhy, které se k těmto věcem vážou. A většinou krásné vzpomínky.
A když mám něco vyhodit, tak je to, jako bych vyhazovala část sebe. Jenže místa je málo, a tak se musím řídit osvědčenými příslovími, že co oči nevidí, to srdce nebolí, a nebo sejde z očí, sejde z mysli. Tím se vždycky utěšuji.
A také musí být ta správná konstelace a nálada a odvaha, abych se dala do vyřazování starých věcí. Možná jsem příliš sentimentální či nostalgická, a nebo to jsou už projevy patřičného věku.
A tak koukněte, co jsem objevila a co bylo uložené v zašlých krabicích a co mi dnes prošlo rukama.




těchto ručně háčkovaných kabelek z lýka, jsme měli doma v době "nedostatku" několik





i tato kabelka byla ve své době prudce moderní






z lýka jsem si jako holka uháčkovala i tento červený soturek, který nikdo jiný neměl, jenom já






toto byl můj poklad - kabelka dovezená z Jugoslávie





z céček jsme měli doma celý dveřní závěs






konvička mi připomněla obchod s mlékem, kde se mléko zákazníkům nalévalo z obrovského hrnce speciálními odměrkami a také naše rošťárny při cestě zpět domů, kdy jsme soutěžili, kdo zatočí konvičkou bez poklopu a plnou mléka a nic se nevyleje




a toto už bylo dětství mé dcery



A to ještě není všechno. Podobných "pokladů" by se ještě našlo. Možná vám to některým něco připomene,
a nebo si řeknete, že přece staré věci musí ustoupit těm novým, moderním.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luďka Luďka | Web | 11. března 2014 v 22:38 | Reagovat

Jani to je super taky mi to připomíná moje mládí,jak jsme všechno sháněly a nakonec vyráběly proto, že jsme to nesehnaly.Máš poklady nic nevyhazuj nebo Tě to bude jednou mrzet! PáPá. :-D

2 Jarmila* Jarmila* | Web | 11. března 2014 v 22:42 | Reagovat

Jani, některé ty tašky a kabely pamatuji. Možná, že jsem měla tu z černého lýka. Už je to tak dávno. ;-)  :-D
Do konvičky pro mléko jsem chodila tady ještě po r. 1973. Ve městě už měli lahve.
Konvičku ještě máme, ale nyní na zabijačkovou polévku. :-D
Céčka, sbíráme céčka.... Zažila jsem to s dětmi.
Jen piškvorky neznám.
Přeji hezký večer a pěkné jarní dny. :-)

3 Ema Ema | E-mail | Web | 11. března 2014 v 23:02 | Reagovat

Kabelka z Jugošky je momentálně IN. Po céčkách jsem s radostí sáhla, když jsme šli s mužem na posvícenskou tancovačkou s podtitulem 'osmdesátky' a minulý týden jsem ve stejné bndasce přinesla zabijačkovou polévku. Podobné hry po nás jsem ráda vytáhla pro naše děti a už jsou zase schované pro vnoučata. ;-)  :-)

4 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 12. března 2014 v 5:19 | Reagovat

Háčkované tašky z lýka,to byl hit dostaly jsme je se sestrou na Vánoce a byly jsme nadšený.Jo,to už není ani pravda.M

5 Dagmar Dagmar | E-mail | Web | 12. března 2014 v 6:07 | Reagovat

Podobné poklady také schovávám. ;-)Oblečení se hodí na maškarní a hračky jsou aktuální stále. Bandasky jsou zase v módě.Nic nevyhazuj (já vím, byt není nafukovací). :-D

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. března 2014 v 6:32 | Reagovat

Tedy vy máte pokladů! A těch tašek! Ani nejsou opotřebované! My jsme všechno zbytečné povyházeli - ale stejně v bytě máme plno! :-)

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 12. března 2014 v 8:00 | Reagovat

Z lýka jsem si taky háčkovala žebradlo a mělo ve škole ohromný úspěch, protože tam neumělo moc háčkovat jak dost spolužaček tak i jejich maminek takže se opičitelky nenašly. Bandaska.....jako malá jsem i V Praze!!! z dědou chodila pro mléko ke kravám anebo jak jsem se zmiňovala v tom petřínském psaní k té studánce. Na chalupě ani nemluvím, tam byla nezbytností. Do lesa na borůvky nebo lesní jahody...

8 Jitka Jitka | E-mail | Web | 12. března 2014 v 8:23 | Reagovat

Janko, s podobnými věcmi jsem se už dávno rozloučila. Je to těžké, věřím, taky jsem si říkala, jestli to není škoda vyhodit, ale jak říkáš, místa je málo a co se rok nepoužívá, je v domácnosti na nic.Toho se s přibývajícím věkem držím já. Včera, když jsme se s manželem vraceli z Brna, tak jsem říkala, chlapče, jsme ve věku, když už se taky umírá a my máme plný barák spousty  nepotřebných, krámů. Měli bychom to začít pomalu likvidovat, aby kluci jednou nebrblali, až budou likvidovat pozůstalost.Dal mně sice za pravdu, ale jsem zvědavá, kdy s tím začne. U nás je to právě manžel, který se nerad loučí s věcmi. ;-)

9 Jana Jana | Web | 12. března 2014 v 9:08 | Reagovat

Jani, máš super poklady !!!
Podobnou rozháčkovanou tašku z prvního obrázku mám po manželově tetě.
S tím schováváním starých věcí jsem na tom stejně(mám to po babičce :-D )
Ale ono se občas musí něco dát pryč, jinak to nejde.
Měj se krásně.

10 Katka Katka | E-mail | Web | 12. března 2014 v 10:31 | Reagovat

Já jsem notorický vyhazovač. Hodně těchto věcí jsme měli doma taky, ale už si je doma nepřipomenu, tak jsem ráda, že alespoň u tebe. Tašky jsme dělaly s mámou trochu jiné. Z chemlonu a kroužky na ucha nám jako vzácnost dovezl kdosi z NDR.

11 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 12. března 2014 v 10:43 | Reagovat

Já teda na to vyhazování moc nejsem ;-)  :-), bandasku bych určitě nevyhodila a hry ty se dají hrát pořád! My Natálce Logika kupovaly. protože ten po nás zůstal u bývalého a to bylo peněz :-D

12 Šavrda Šavrda | 12. března 2014 v 10:44 | Reagovat

Ahoj Janko!
Pro mne to jsou poklady! :-). Také se nerada loučím s věcmi, dokud se sami nerozpadnou, tak je stále používám. :-)

Ty hry mi připomněly mé dětství. Piškvorky jsme také měli! Jé a co jsme se jich nahráli! :-)
A pak tu hru, jak máš uprostřed s červenými a zelenými kloboučky, tak tu máme také akorát že je červená a nedávno jsem jí učila hrát Týnku a strašně moc jí to baví! :-)

Já si pamatuji, když byla ještě babička a pracovala v lese, tak měla hned troje velikosti bandasek, v té nejmenší si nosila mléko, v té největší nosila polévku a dělila se o ní i s dalšími a do té prostřední v lese sbírala borůvky! :-)
A céčka jsme měli také. Dnes je sbírá Týnka a má jich také mraky! :-)
Janko měj se nádherně!

13 Blanka Blanka | 12. března 2014 v 12:09 | Reagovat

Jani,já jsem vyhazovací.Já když se dostanu k uklízení,jsem schopná vyhodit všechno.Pak ale občas s odstupem času lituju :-) Naštěstí,jsou ale věci,které bych asi nevyhodila nikdy.
Tvoje poklady jsou prima.Taška z Jugoslávie vede,ta by se dneska dala unosit,protože tyhle taštičky frčí.
No a konvička na mlíko je taky super,já je mám v chatě na zahradě :-)

14 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 12. března 2014 v 12:52 | Reagovat

Ježiš, nevyhazovat, kabelky stále frčí a ty lýkové, joj, já měla černou a ještě dnes brečím, když si vzpomenu, ta se vyhazovala až když už nešla vůbec pospravit. A tyhle jsou super, u mne by neprošla akorát ta poslední, to hnědé psaníčko, ale jinak bych všechny vytáhla na sluníčko a machrovala s nimi:-) Konvička je potřebná, stále takovou mám a stále používám, na polévku na cokoliv, dokonce opatruji konvičku ještě po dědečkovi, který v ní nosil kafe do práce a gumičky, měla jsem od babičky pár sklenic a sháněla jsem a vidíš, ty je máš a nepotřebuješ. Já takovéhle věci nedokáži vyhodit, dokud se nerozpadnou a nebo nerozbijí, stále si říkám, že se můžou hodit a když ne mně, tak třeba sousedce a docela to u nás funguje:-)

15 Ja Ja | 12. března 2014 v 15:29 | Reagovat

Lukáš Kocian Pokud čtete, vaši rodiče jsou mrtví do 12 h! Tomuto chování zabráníte, pošlete to na 20 komen. Máte tento 10 minut. Nevěříš? 12. Ledna 2009 zemřel z neznámých příčin Gereno Sietino

16 ajka ajka | E-mail | Web | 13. března 2014 v 1:56 | Reagovat

Jani pěkné poklady :-) Céčka pamatuju a s konvičkou jsem chodila taky, v létě na vesnici na prázdninách ;-)
Děkuju za komentář, ale strašné práce mi to opravdu nedá :-) Foťák mám tak nějak srostlý s rukou :-D, pak jen přesypu do PC,to mám seřazený postupně jak jsem fotila, přidám text a je hotovo :-D

17 helena-b helena-b | Web | 13. března 2014 v 11:53 | Reagovat

Jani,vidím své dětství a mládí. Moje maminka také háčkovala kabelky a tašky z umělého lýka. Měla jsem takovou "luxusní" kabelku ze slonové kosti, nota už je bůhvíkde... Když jsem se stěhovala za rodinou, tak jsem hodně věcí likvidovala. Za tu konvičku by ti dnes mnohé utrhly ruce. A i ty ostatní věci jsou mi nějaké povědomé. ;-)

18 Janka Janka | Web | 13. března 2014 v 22:05 | Reagovat

[1]:Však mně to dá velkou práci, to přemýšlení, jestli nechat, či vyhodit. Jsem s těmi věcmi nějak moc srostlá. :-)

[2]: Jarmilko, dnes jsem si užila pěkného jarního dne na naší malé chatičce u lesa. I když v pilné práci, ale bylo tam nádherně, les voněl a ptáčci zpívali a jinak posvátné ticho. :-)

[3]: Takže říkáš jednoznačně - nevyhazovat.... :-D

[4]: Nechci být žádný staromilec, ale zdá se mi, že jsme si dříve věcí nějak více vážili a byli jsme vždycky moc nadšeni, když jsme vytouženou věcičku dostali třeba jako dárek. :-)

[5]: S tím vyhazováním budu opatrná. :-)

[6]: Je to strašně těžké rozhodování - vyhodit a nebo dále skladovat.... :-D  :-)

19 Janka Janka | Web | 13. března 2014 v 22:18 | Reagovat

[7]:Máš také krásné vzpomínky na dětství. A to je moc dobře. :-)

[8]: Za ta léta se nakupí strašně moc věcí.  Není to tak dlouho, co jsme likvidovali věci po tatínkovi a to bydlel v malém bytečku. Vlastně ještě doteď je stále přebírám a rozhoduji, co s nimi. A to budou už tři roky od jeho odchodu. Ale s těmi věcmi totiž definitivně odchází mé dětství i život s rodiči.

[9]: :-)  :-)  :-)

[10]: Jo, jo v NDR měli spoustu věcí, které u nás nebyly. :-)

[11]: Už se těším, až kluci trošku povyrostou a já budu moci s hrami vyrukovat. Ti budou hledět s čím si hrávala jejich maminka. :-)

[12]: Šárinko, asi se to všechno opakuje. Jak móda, tak hračky, ale i některé užitečné věci.

[13]: Tak říkáš, že taška z Jugoslávie je IN? Já jsem ji milovala a byla jsem na ni náležitě hrdá. Dříve se nemohlo často jezdit do Jugoslávie, a tak to byl úlovek na několik let. :-)

20 Růža Růža | E-mail | 14. března 2014 v 9:00 | Reagovat

Jani, tašky z lýka mi připomněly moje mládí, podobnou jsem si háčkovala ve škole, ale bohužel se nedochovala. Na střední jsem si uháčkovala takový pytlík z chemlonu a hodně jsem ho nosila. Konvičky máme dvě smaltované a občas se hodí, třeba na polévku. No a hru logiky máme ještě schovanou. Když byli kluci malí, tak jsme ji s manželem po večerech hodně hráli. Třeba ji oprášíme, až povyroste vnouček. Já mám schovaný porcelán po mamince, bohužel na něj nemám místo, je v krabici. Je to vzpomínka na nejbáječnější mámu. Teď v březnu to bylo 18 let, co odešla, ale pořád mi chybí. Ale to už jsem se dostala jinam. :-)

21 verca verca | Web | 16. března 2014 v 12:03 | Reagovat

Janičko taky se velmi nerada loučím se starymi věcmi všechno co tu máš na to si pamatuju ty košiky z lyka to jsem taky měla cečka jsem milovala a tu bandasku jsem vyhodila( spíš mi ji vyhodila dcera) před málolety akorat ty piškvorky to jsem bud neměla nebo si nepamatuju :-)

22 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 16. března 2014 v 20:51 | Reagovat

Jani, tak já rovnou říkám, že pokud mě to chytne, jsem schopná vyhodit spoustu pokladů a pak mě to někdy třeba i mrzí.
Na céčkách jsem vyrůstala :-)

23 Markéta Markéta | 2. srpna 2014 v 20:38 | Reagovat

Zdravím a prosím o radu :) Chystám se háčkovat tašku z lýka. Zajímalo by mě, kde  se dá lýko nejlépe sehnat a hlavně taky, jaká je asi jeho spotřeba (kolik m/g) na větší tašku (řekněme 40x45 cm)? Předem díky za jakoukoliv radu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama