Červenec 2014

Pět

31. července 2014 v 9:52 | Janka |  Rodina
......páté kolo u vozu, mele páté přes deváté, nemá všech pět pohromadě, koupit to za pět prstů, bylo nás tam pět a půl, křepeka volá "pět peněz", má všech pět pé....
To je jen někoílik ustálených spojení obsahujících číslo pět.
- pět prstů na rukou
- pět smyslů
- pět chutí
- pět pracovních dnů v týdnu
- pět olympijských kruhů
Opět další "pětky". Že je to číslo hojně užívané a doslova symbolické, to je zřejmé. Vždyť označuje první půlku desítky.

A co teprve, když se někdo dožívá 5-ti let a má na svém dortě ve tvaru auta McQueen pět svíček ???
Ten dort upekla naše známá a osvědčená cukrářka a tím, kdo slavil páté narozeniny byl náš vnouček Hanýsek.





















Tak už je mi pět let.....





Vzpomenete si ještě, když vám bylo pět let ???

Co je to za kytičku ?

28. července 2014 v 10:50 | Janka |  Hádanky
Právě kvete. Je krásná, vznešená a její jméno je......







Rybíz ala brusinky

26. července 2014 v 15:08 | Janka |  Kuchyně
Co s ním? S rybízem. Tento problém momentálně řeším.
Ne, že by ho byly metráky, ale je ho poměrně dosti. A trhat ho za 10,- Kč do sběrny, to se mi fakt nechce.
Něco už mám zavařené a stále vymýšlím rybízové moučníky, ale chtěla bych si něco uchovat na zimu, či jinak netradičně rybíz zpracovat. A tak vítám jakoukoliv "nápovědu".

První impuls přišel od mé kamarádky Ilji, která má vyzkoušený recept na zpracování rybízu nazvaný - "rybíz ala brusinky".
A tak jsem se dala do práce.
Je potřeba 1 kg kuliček rybízu, které přelijete vodou s octem /1/4 l vody a 1/4 l octa. poté scedíte.
Do hrnce /velkého/ dáte 1,5 dcl vody, 650 g cukru krystal, kousek skořice, několik hřebíčků a rybíz.
Vaříte asi 10 až 15 minut. Ještě horké dáte do sklenic, uzavřete a je hotovo !!!
Chuť to má fakt lahodnou, tak teď jsem jenom zvědavá, zda-li to ve sklenicích vydrží bez úhony, protože tam není žádná chemie.





To mám krásnou "archaickou" váhu, žeeee ??? Ta je po manželově mamince.













A jak zpracováváte rybíz vy ???
Budu vděčná za jakoukoliv radu. A móóóc děkuji už předem.

Rybízový sněhový moučník

24. července 2014 v 23:03 | Janka |  Kuchyně
Každý rok se naše zahrada zachová úplně jinak. Někdy se daří více okurkám a méně meruňkám, jindy se urodí více paprik a málo jablek. Letošní rok přeje v současné době rybízu. Máme jen několik keříků, ale všechny jsou doslova obsypané rybízem - červeným, růžovým i bílým.
A i když nejsem příznivcem dlouhého pečení a mám ráda jednoduché a rychlé recepty, tak přesto si vždycky o prázdninách neodpustím upéci rybízový sněhový moučník. Je křehký, sladký, ale díky rybízu i zároveň pikantní.
Pokud máte k dispozici potřebné suroviny, neváhejte !!!

Potřebujete jen:
15 dkg cukru
10 dkg tuku
5 žloutků
30 dkg hladké mouky
1/2 prášku do pečiva
1/8 mléka

Nejdříve umícháte cukr, tuk a žloutky, poté přidáte mouku, prášek do pečiva a mléko.
Těsto rozetřete na plech a pozvolna upečete.
Na upečené těsto dáte vrstvu obraného rybízu a potřete sněhem, který si vyšleháte z 5-ti bílků a 20 dkg cukru. Natřete opatrně na rybíz a šup zpět do trouby, ale nyní jen opatrně sušíte.
A je hotovo.



















Přeji dobrou chuť !!!

Stále mně kvetou

22. července 2014 v 14:16 | Janka |  Kytičky
Ano, stále mně kvetou. Pěkně postupně. Nemám jich mnoho, ale každá má jiné zabarvení, tvar i výšku. A tak mi už více než měsíc dělají radost. A ještě je jedna čekatelka - obrovská bílá. To jsou mé oblíbené kytičky / po růžích/ číslo dvě, a sice lilie.
A víte, že:
- je lilie synonymem nevinnosti a čistoty
- má léčebné účinky - hojí rány
- pro silnou vůni se dříve lisované květy používaly do polštářů a vyráběly se z nich oleje
- pro úspěšné pěstování je nutné udržet cibule v chladu, zatímco květy stojí na slunci, tzn, přikrýt zemi mulčí, a nebo spolu s liliemi pěstovat nízké trvalky či letničky
- po odkvětu je nutné stonek odříznout až u země
- cibulka se sází do hloubky trojnásobku její velikosti ???

A teď už ta nádhera, kterou příroda vytvořila, tak, jak postupně odkvétala.











































Velký Meder

20. července 2014 v 12:40 | Janka |  Cestování
Naše druhá minidovolená byla, jak jinak, tradičně v teplé vodičce ve Velkém Mederu. No dovolená, to se zrovna říci nedá, spíše bych ji označila jako pracovní dovolenou, protože jsme měli na pět dní sebou dva starší vnoučky. /6 a 4 roky/
Však to určitě znáte, jak to chodí. To bylo stále: "Babíííí, já mám hlad...Babííí, kdy už půjdem do bazénu?.....Babííí, pojď se s námi podívat na lanové centrum!" A tak stále dokola, takže si člověk pomalu na chvíli nesedl, o ležení ani nemluvě. Ale všechno vyšlo, jak mělo, a tak jsme si všichni užívali.
Já jsem samozřejmě při cestě na koupaliště nakukovala do předzahrádek domů, hledala inspiraci a obdivovala fantazii a nápady místních obyvatel.




vchod do termálního koupaliště









jen pojďte dále, máme volno - jakoby říkala postavička u dveří





....máme i pěknou předzahrádku






.....já to tady všechno ohlídám





množství květů a barva mě doslova fascinovala




večer před odchodem domů, unavení, ale spokojení





Copak je to za kytičku??? Tak to vůbec netuším....

Její jméno je....

18. července 2014 v 14:07 | Janka |  Kytičky
Je to vytrvalý stálezelený keřík, má charakteritickou vůni. Vykvétá v pvní polovině léta a dorůstá do výšky asi 50 centimetrů. Kvete modře, fialově, růžově i bíle. Vyžaduje slunnou polohu a písčitou, propustnou a vápenitou půdu. Má vysoký obsah silic a tříslovin, a protože má uklidňující účinky na celé tělo, užívá se zevně do koupelí, pleťových vod, masážních olejů, vnitřně pak jako čaj nebo do čajových směsí. Sbírají se nejen klasnatá květenství, ale celá nať na začátku rozkvětu. Velký význam má také v aromaterapii. Pouhé vdechování její vůně uklidňuje, zahání depresi a navodí příjemné usínání. Nabízí také velké množství možností při aranžování a výrobě voňavých dekorací.
Poznali jste o jakou bylinku jde ??? No určitě.
Její jméno je levandule lékařská.

























Přivítání

15. července 2014 v 13:42 | Janka |  Jen tak
Je deset hodin dopoledne. Za chvíli to vypukne. Přivítání, tiskovka a poté autogramiáda. Tak moc chci být při tom. Jenže.....
Kluci běhají po dvorečku, stříkají na sebe vodu, jsou celí mokří, házejí kamínky do fontány, zkrátka dělají neplechu a manžel vzadu v zahradě počítá mandelinky na bramborách.
Nicméně začínám se připravovat na cestu. Hledám notes, chystám pití pro kluky, protože na cestách je největší žízeň, dávám tři autosedačky do auta a do kufru skládám kočárek.
"Kluci - umýt, na záchod a jedeme!" Vůbec se jim nechce, remcají, a tak jim vysvětluji, o co vlastně jde. Konečně vyrážíme. V půli cesty si uvědomuji, že jsem si nevzala foťák, což je docela podstatná a důležitá věc při těchto akcích.
U hotelu, kde se akce koná, není volné jediné místečko k zaparkování. Manžel nám zastavuje, kluci vystupují, já se snažím zprovoznit kočár, ale vůbec mi to nejde a manžel odjíždí hledat místo k zaparkování.
Konečně jsme na místě. Tiskovka už pomalu končí, hlavní aktéři pózují pro novináře a začne to nejdůležitější - autogramiáda. Stojíme vzadu, nic nevidíme, a tak postupně beru kluky do náručí a ukazuji jim dva nádherné zlaté talíře, které jsou zde vystaveny. Pořadatelé se zlobí, že nejsme schopni si stoupnout po jednom a jsme v chumlu. Mám strach o kluky, kteří chvíli nepostojí a v tom davu se mi ztrácejí a já musím stát ve frontě. Naštěstí zahlédnu přicházet manžela a jen doufám, že najde kluky a na chvíli je ohlídá.
Konečně jsem u stolečku a vzhlédnou na mě krásné modré usměvavé oči Lenky. Prosím o podpis a moc a moc děkuji. O kousek dál totéž u Petry. A je to, mám je - oba podpisy i s fotkami.
Ještě jdeme klukům ukázat centrální zastřešený kurt a také se podívat na tréninkové dvorce, aby viděli, jak se ten tenis vlastně hraje.
Poté se vracíme k centru dění, manžel mi alespoň něco fotí mobilem, protože autogramiáda pomalu končí a pořadatelé odvádějí Petru Kvitovou a Lucii Šafářovou na další společenskou akci. Jsou stále v dobré náladě, usměvavé a moc jim to sluší.



























A poslední dvě fotečky jsem si vypůjčila z internetu








Vetřelec

13. července 2014 v 9:02 | Janka |  Kytičky
Občas si koupím na skalku nějakou novou kytičku. Ona se po odkvětu zatáhne do země a já na ni zapomenu. A pak se divím příští rok, co mi to zde roste. Tak tomu bylo i letos. Na okraji skalky u cestičky začala růst zvláštní tráva. Tráva říkám proto, že to mělo listy jako tráva. Úzké a dlouhé. A stále to rostlo do výšky. Bylo mně jasné, že tuto kytku jsem tam nesázela, ale moje zvědavost mi nedala, ji vytrhnout. Když už byla asi půl metru vysoká, objevily se krásné žluté květy a bylo rozhodnuto. tento plevel musí pryč. Jenže, než jsem tak učinila, z žlutého květenství se udělaly krásné kouličky plné chmýří. Zafoukal vítr a bylo to. Takže příští rok bude celá skalka a její okolí plné kytičky zvané.......












Krásnou neděli vám přeje Janka

Kulaťák s okénky

11. července 2014 v 21:57 | Janka |  Pletení z papíru
Dalším počinem v mém tvoření z papírových ruliček je tento kulaťák s okénky.
Opět je pletený z ruliček z telefonního seznamu a namořen odstíny - medová a světlý dub.
A okénka jsem tentokrát udělala netradičních tvarů.