Září 2014

Emoce

9. září 2014 v 20:08 | Janka |  Jen tak
Strach, hněv, lítost, láska, nenávist, závist, vášeň, sympatie, úlek, úžas.....
To je jen několik příkladů našeho prožívání, které označujeme pojmem city.
Přesněji řečeno - city jsou prožíváním subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům. /Psychologie pro gymnázia a pedagogické školy - Jozef Štefanovič/.
Stavem rozumíme to, jak se momentálně cítíme, co momentálně prožíváme.
Vztahem chápeme skutečnost, že nás působící podněty buď přitahují, a nebo odpuzují.
A konečně subjektivnost znamená, že prožívání citů se velmi těsně váže k subjektu. Každý člověk prožívá určitou situaci jiným způsobem.
City jsou také charakterizovány řadou znaků a jedním z nich je i vnější výraz, ze kterého i bez mluveného slova poznáme, co člověk momentálně prožívá.
Dokladem toho je i následující fotečka a vaším úkolem je určit ten správný citový prožitek.






Víkend s hudbou podruhé

7. září 2014 v 21:38 | Janka |  Jen tak
Máte rádi operu ???
Já nejsem přímo vášnivý milovník opery a spíše než celé představení, tak si s potěšením vyslechnu jen některé krásné a melodické árie. Záleží samozřejmě na náladě, prostředí a momentálním rozpoložení.
Jsou však tři opery, které se mně nesmazatelně zapsaly do mé mysli, a na které nikdy nezapomenu.
Ta první - to byla Rusalka-, kterou jsem jako dítě školou povinné poprvé viděla v našem krásném divadle a dlouho jsem nemohla pochopit, že ten příběh o lásce mohl mít tak špatný konec.
Il Trovatore /Trubadúr/ Giuseppe Verdiho, shlédnutý ve Veronské aréně /koloseu/, za krásné italské teplé noci, což mi umožnili mojí italští přátelé, byl druhý obrovký zážitek pro mě jako osmnáctiletou slečnu.
A konečně Lazebník Sevilský provedený na venkovní scéně divadla s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově bylo také něco, na co se jen tak hned nezapomíná. Opravdu asi prostředí hraje magickou roli.
A současnost? Naše město žije tento rok oslavami stoletého výročí od postavení nové radnice. Není snad víkend, aby se nekonala nějaká sportovní, kulturní či jiná akce na počest naší "stoleté dámy".
A proto jsem si nemohla nechat ujít jedinečné koncertní vystoupení světově uznávaného maltského tenora Jasepha Calleji, který měl spolu se zlínským symfonickým orchestrem a americkým barytonistou Lucasem Meachemou vystoupit na našem náměstí. Postavilo se obrovské pódium, tři velkoplošné obrazovky, hlediště /židličky/ pro 2 000 tisíc diváků, jenže ouha.
Těsně před začátkem přestavení zahřmělo a z nebe se spustily proudy vody. Nicméně s půlhodinovým odkladem začátku představení a za neustálého deště koncert začal. Byl velkolepý a jeho atmosféra asi zapůsobila i na otevřené nebe, aby si konečně dalo říci a přestalo chrlit ty spousty vody. Takže místo pohodlného sezení na polstrovaných, ale momentálně zcela promočených židlích, jsme si koncert vyslechli pod stříškou domů na náměstí, odkud byl ale nádherný výhled na celoplošnou obrazovku.























A i když všichni byli navlhlí od deště, poslední árií koncert nekončil, protože publikum si vynutilo ještě pět přídavků.

P.S - Je také nějaké hudební dílo, které se vám nesmazatelně zapsalo do vaší mysli a duše ???




Beze slov

6. září 2014 v 9:33 | Janka |  Jen tak
Tyto obrázky už nepotřebují žádný komentář.
Zvláště ten poslední je mi docela blízký.


















Zdroj foto: Internet

Víkend s hudbou

3. září 2014 v 14:30 | Janka |  Co mě zaujalo
Někdy není do čeho píchnout a jindy je práce nad hlavu.
Tímto mottem bych přesně označila akce v našem regionu. Celou dobu je "mrtvá" sezóna a najednou je víkend s tolika akcemi, že je těžké si vybrat.
No posuďte sami. K výběru akcí, mimo jiné, které nás zaujaly patřily následující - 13.ročník Oslav maršála Radeckého, Mezinárodní festival vojenských dechových hudeb, vystoupení maltského tenoristy Josepha Calleji na Prostějovském náměstí, či návštěva mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýn.
Co si vybrat? Rozhodlo za nás počasí.
V sobotu dopoledne, to ještě nepršelo, jsme se vypravili do Olomouce. Na této akci jsme už byli po několikáté a i tentokráte jsme odjížděli domů plní dojmů, v uších nám zněla krásná hudba a přemýšleli jsme - co by, kdyby - jaký byl život za Rakouska - Uherska a jaká to byla obrovská říše.









program oslav byl opravdu nabitý a účinkující se počítali na stovky






už přijíždí kočár /pana Obra z jeho Muzea kočárů z Čech po Kosířem, tažený šestispřežím/ se vzácnými hosty - císařem Františkem Josefem I. a jeho manželkou Alžbětou Bavorskou - Sissi









jsou vítáni hlavním aktérem akce, hrabětem Radeckým z Radče, českým šlechticem a rakouským maršálem





o bezpečnost panovníka je postaráno





čestná salva na uvítanou císařské rodiny





vzácný host, císař František Josef I. se chystá ke slavnostnímu projevu





a už se střídá jedna vojenská hudba za druhou se svým exibičním vystoupením





pozadí je opravdu impozantní





akce končí a císařská rodina odjíždí zpět do Vídně za svými mocnářskými povinnostmi

Mariánský sloup

1. září 2014 v 22:11 | Janka |  Naše město
Tak jsem se konečně "dokopala" k tomu, abych i já svou troškou přispěla VendyW do její jedinečné akce zaměřené na zmapování sakrálních staveb. I když si nejsem příliš jistá, zda-li pro můj výběr bude mít tu správnou "škatulku" pro zařazení stavby, ale mě tento monument vždy při návštěvě našeho náměstí uchvacuje.
Tak tedy - je tomu už nyní právě třista let, kdy dne 8.září 1714, na svátek Narození Panny Marie, byl posvěcen mariánský sloup na našem tehdejším Velkém náměstí v Prostějově. Byl postaven jako výraz poděkování za ochranu Panny Marie před morem. Nechal jej vybudovat prostějovský rodák, měšťan a advokát moravské provincie Karel Antonín Schellenberger.














Tato kamenosochařská stavba má čtvercový půdorys, ohraničený hranatými sloupy, ve kterých visí masívní řetězy. Plocha
vlastního sloupu je spirálovitě obtočena motivem hlaviček andílků a nahoře vrcholí pozlacenou soškou Panny Marie s malým Ježíškem v náručí.























Od roku 1958 je nemovitou kulturní památkou.



A nyní troška statistiky a zajímavostí:
- na morových sloupech bývají i sochy dalších světců, jak byl sv. Roch, sv. Šebestián, Apollon, sv. Barbora a nebo sv.
František Xaverský
- mariánské /morové/ sloupy se začaly stavět už v 10. století
- jedním z prvních byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě
- jedním z prvních u nás byl mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, který byl postaven krátce po třicetileté
válce jako díkuvzdání Panně Marii Neposkvrněné za pomoc v boji se Švédy
- jeden z největších sloupů v ČR je sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci, který je vysoký 35 metrů a jeho součástí je i malá kaple, a který je zapsán na Seznamu památek světového dědictví Unesco



P.S. - Je ve vašem městě také mariánský /morový/ sloup ???
-