Září 2015

Jablko a jablíčko = mošt

30. září 2015 v 13:09 | Janka |  Zahrada
Opět lezeme s manželem po kolenou, jako už letos po několikáté, a sbíráme a sbíráme. Jablíčka jsou sice poměrně malá, ale je jich takové množství, jako nikdy. Přece je nevyhodíme do kompostu. V zimě nám z nich zpracované produkty přijdou vhod.

Tentokrát jsme nasbírali šest pytlů, a proto jedeme do naší moštány.





Abychom je i s kanystry naložili do auta, museli jsme sklopit zadní sedadla.



Tak to je naše bohatství, které čeká na zpracování před moštárnou.



Jablíčka se nasypou po připravených nádob a šup s nimi do "šroťáku".



A tento polotovar přijde do lisu.



Je sice starý, prý ze čtyřicátých let minulého století, ale stále výkonný.



A už teče z lisu ten slaďoučký jablečný mok.



A z měrných nádob přelít do vlastních kanystrů, zaplatit a je hotovo.

Kolik litrů jsme už letos vymoštovali se ani neptejte... Už se to počítá na hektolitry. A co s tím ??? Něco vypijeme hned, nejenom my dva, ale celá naše rodina, protože čerstvý mošt je nejlepší, něco skončí v mražáku a zbytek bude nachystán na další zpracování. Podle zasvěcených, prý na ještě lepší mok než je mošt.

Kalabasa překvapila

27. září 2015 v 18:27 | Janka |  Zahrada
V půlce července jsem psala o tom, že jsem si letos do skleníku a foliovníku zasadila malé sazeničky kalabasy, neboli indické okurky či jinak řečeno lagnárie. Rostla jako hrom a její ohromné listy zastíňovaly okurky a papriky, a tak mi ji manžel z foliovníku odstranil. Nicméně zůstala alespoň ve skleníku. Krásně kvetla, má jemňounké bílé květy, ze kterých se udělal malý plod a vždy po nějaké době odpadl. Byla jsem z toho docela smutná, až jednou jsem mezi listy kalabasy a listy vinné révy, kterou také pěstujeme ve skleníku, objevila její zkroucený plod. A tak jsem si řekla, že ho nebudu trhat, ale nechám ho vyzrát. Také jsem, jak jsem se dočetla a ač velmi nerada, začala zkracovat velmi dlouhé hlavní "větve", protože prý kalabasa plodí na bočních větvích. A nějak v tom hektickém prázdninovém dění jsem ji pustila ze zřetele.
Stále rostla a rostla a otevřenými stropními okénky ve skleníku si našla cestu ven. Jaké bylo mé překvapení na začátku září po návratu z naší dovolené v Maďarsku. Stále jsem se nemohla dopočítat, ale jisté je, že přibylo dalších 5 velkých plodů. Pořád jsem přemýšlela, proč vyrostly právě na střeše skleníku a ne vevnitř? Správnou odpověď by mi možná dali fundovaní botanici, ale já jsem přesvědčena, že jsem na to přišla sama. Kalabasu, tedy její květy, prý opyluje noční motýl a my většinou skleník na noc zavíráme.



















A nyní nastupuje nerudovská otázka: "Co s nimi?"

Aktivní senior

24. září 2015 v 15:37 | Janka |  Soutěže
Půjdeš se mnou soutěžit ???
To byla otázka, kterou jsem položila své bývalé kolegyni a dobré kamarádce a velké sportovkyni a doufala jsem v kladnou odpověď. Nemýlila jsem se. Pro naše soutěžení bylo potřeba získal ještě jednoho odvážlivce a to se také podařilo. Opět z našeho bývalého pracovního kolektivu. Takže jsme byly kompletní tříčlenné družstvo.
O co šlo?
Jednalo se o vědomostně-dovednostní soutěž tříčlenných družstev, kterou připravila Městská policie Prostějov
společně s prostějovskou knihovnou a ve spolupráci s dalšími organizacemi a spolky.




A tak jsme soutěžily a odpovídaly na otázky týkající se dopravních předpisů, požární ochrany, ale i znalosti literatury či prostějovských rodáků. Ochránci přírody si pro nás připravily různé přírodniny / listy stromů a jejich plody, minerály../a našim úkolem bylo je správně pojmenovat, stejně tak z předložených fotografií pojmenovat chráněná a zajímavá místa našeho regionu a najít je na mapě. U stanoviště Střední zdravotnické školy jsme poskytovaly první pomoc masáží srdce a ošetřovaly poraněný loket. Vyzkoušely jsme si také střelbu z laserové pistole a musely jsme dokázat, že umíme pracovat s počítačem. Stanovišť bylo celkem patnáct.




Byl připraven i doplňkový program, pro vítěze zajímavé ceny /poukázky do lékárny, diplomy, poháry.../ a pro všechny občerstvení. I když jsme se móóóc snažily, zůstala pro nás jen bramborová medaile. Ta bronzová nám unikla o jediný bod.



Na svačinku jsme dostali koblížek, kávu a nebo čaj a na oběd řízek




A všichni zúčastnění obdrželi / bylo nás celkem 12 družstev/ nákupní tašku a moc pěkný stolní kalendář.

A nyní jen zlomek toho, s čím jsme se potýkaly na stanovišti ochránců přírody.

Úkol zněl: "Přiřaďte k sobě list a plod stromu a pojmenujte ho!!!"



listč.1



list č.2



list č.3



list č.4



plod A



plod B



plod C



plod D

Tak podařilo se vám uspět ???



Repechy popáté a ještě jednou

23. září 2015 v 10:15 | Janka
Proč ten čas tak strašně rychle utíká ?
Zvláště, když jste ve společnosti milých lidí, se kterými si máte co říci. Tak to bylo i v neděli na našem setkání v Repechách. S Miladkou jsme probraly její dvě domácnosti, se Sylvou pěstování kaktusů a její společné tvoření s manželem, s Jitkou Kerriou "můj problém" - paličkování, s Jitkou Yorgou jsme plkaly o kytičkách, vaření a háčkování a Pavlína mi dala praktickou lekci pletení zvonečků z pedigu, za což jí moc děkuji. No a Květa ?? Ta nám všem svým neočekávaným příchodem vyrazila dech a byly jsme moc rády, že je také s námi. Myslím, že to tak cítila i ona sama.
A najednou bylo odpoledne a pomalu čas se loučit. Opravdu to strašně rychle uteklo.

A nyní ty "nitě", jak říkáme tvoření pomocí přízí, vln a provázků.




Tyto něžné kabelky vytvořila Jitka - Yorga a stejně tak i tužky pro školáky a krásnou soupravičku pro malou slečnu.









Jitka Kerria uháčkovala toto nádherné pončo, tašku a upletla volánkové šály.




A čí jsou tyto háčkované drobnosti, to určitě poznáte sami.



Stejně tak i kabelky...



Tomuto krasavci nešlo prostě odolat a musela jsem si ho od Sylvy pro vnoučka koupit




Ke každému našemu setkání patří se i vzájemně obdarovat





A bonus na závěr - krásná fuchsie, kterou jsem dostala jako dárek - překvápko od Jitky




Nádherné naškrobené sukénky.


Jedno setkáni skončilo a mně se v hlavě rodí nápady, co zajímavého a ještě neokoukaného vytvořím na setkání příští.

Repechy popáté...

20. září 2015 v 22:50 | Janka |  Jen tak
...aneb opět bylo co obdivovat.
Háčkování, pletení, pletení z papíru a pedigu, 3D origami, quilling, výrobky z korálků a čajových sáčků, mandaly, drátkování i dobrůtky k snědku. A dokonce i kaktusy.





A to je šťastná osmička těch, kteří všechnu tu krásu viděly na vlastní oči.
Nejen viděly, ale především svým umem se o ni zasloužily.

Tak čím začít? Asi tím, co já neumím, a tudíž to mocně obdivuji.




Tvůrkyní této obrovské nástěnné mandaly je Pavlína, která vážila cestu až z Českomoravské vrchoviny.




Že to s "papírky" krásně umí, je vidět i na těchto výrobcích vytvořených metodou quillingu.




A dovede poručit i tenkým proutkům, aby se tak krásně zapletly do různě tvarovaných košíků.





Tuto metodu ruční práce ani nedovedu pojmenovat.
Základem je polystyrénová figurka, která se pomocí špendlíků a barevných flitrů, takhle krásně nazdobí.


Další šikulka- tvořilka, která to umí s "papírky" je Sylva.







To je jen malá ukázka z velkého množství výrobků - 3D origami.
A není na to sama. Má zdatného pomocníka v manželovi, se kterým se v práci úžasně doplňuje. Nejen při práci s papírky, ale i při vytváření různých ozdob z korálků.





Aby nám všem bylo spolu dobře i po materiální stránce, o to se postaraly obě Jitky.
Za což jim hlavně já moc děkuji. Bylo to táááák dobré.




P.S. - "Nitě" budou následovat....

Němý svědek

18. září 2015 v 21:22 | Janka |  Soutěže
Po prázdninovém duševním odpočinku znovu nadešel čas, abych opět přispěla Vendy na její blog do soutěže o "NEJ" strom.
Nemusela jsem nikde moc pátrat, stačilo zajít na hlavní náměstí v Prostějově a bylo rozhodnuto.






Tak tedy - Němý svědek.


Nejsem stromek lesní ani zahradní,
mé místo je na hlavním náměstí.
Nejsem dítko, ale zdatný kmet
a už je mi mnoho let.






Byl jsem svědkem dějin chodu
doby šťastné vystřídaly nepohodu.
Hledím v okna radních města
a vím zavčas, co se chystá.
Jejich spory, hádky, maléry a tahanice
korupce, a kdo urve více.
V paměti mám ruské tanky i májové průvody
boj o sochu Masaryka či veteránů závody.






Zážitky to vskutku byly
a můj postoj posílily.
Nemám strachu z budoucnosti,
noha má to pevně jistí.




Co naplat, stáří tu je
a věk mi tělo deformuje.





Moje tvář už jemná není
k čemu pláč? Co to změní?






I když list se barví žlutě,
jsem si jist - člověče - přežiju tě !!!




Náramky s korálky

17. září 2015 v 14:23 | Janka |  Háčkování
Neděle se blíží a to je termín našeho už pátého setkání v Repechách. Tedy setkání několika nás málo blogových tvořilek, které háčkujeme, šijeme, drháme, pleteme z papíru, či jinak tvoříme. Už popáte má velkou zásluhu na našem setkání Jitka, která vždy vše pěčlivě zorganizuje.
A proto jsem odložila veškerou jinou práci stranou a dala se vehementně do tvoření, abych také něco sebou přivezla.
Jde jen o maličkosti, jako jsou například háčkované náramky na ruku, ozdobené korálky.














Oběd ze zahrádky

16. září 2015 v 8:38 | Janka |  Kuchyně
Co uvařím dnes k obědu ???
To je otázka, kterou si často kladu.
I když mám lednici, mražák i spižírnu plnou surovin, tak někdy mi dochází fantazie a mám dojem, že vařím stále stejná jídla.
Ale nejlepší je letní období, kdy tuto otázku za mě často vyřeší naše zahrádka.
Stačí nakopat trochu brambor, utrhnout už přezrálou cuketu a ze skleníku si vzít okurku na salát. Dozdobit červenou paprikou a lístečky ledového salátu a prima oběd je na světě.









Myslíte si, že by vám také chutnalo ???

Růže pro babičku

13. září 2015 v 22:19 | Janka |  Jen tak
Dostala jsem růže. Bylo jich tolik, že jsem je nejdříve musela dát do kbelíku.







A teprve posléze jsem je pěkně zařízla a roztřídila a uložila do vázy.








Zvlášť červené....









A do druhé vázy růžové







A kolik že jich vlastně bylo ??? Můžete hádat.
Jejich počet byl zcela náhodný a nevyjadřoval žádnou symboliku.



Zahrada opět volá

12. září 2015 v 17:00 | Janka |  Zahrada
I když se mně už vůbec nechce, zahrada opět volá a říká: "Sklízej úrodu a potěš se ještě chvíli s kvetoucími kytičkami."
A tak jsme s manželem šli na kolena a sbírali popadané švestky a jablka, kterých se letos hojně urodilo. A co s nimi? No přece do bečky.




To je jen malý vzorek našeho švestkového bohatství




Pro lepší kvašení se musí vše rozdrtit a je z toho ta správná "majda"




A stejně tak i s jablky, ale na to je už patřičný přístroj - drtič ovoce


Ale aby to nebylo jen o práci, tak se těším stále ještě s kvetoucími kytičkami. Slunečnici se mi letos podařilo vypěstovat pouze jednu, lépe řečeno vyrostla sama v záhoně brambor, ale zato povíjnice opět roste a kvete, kde se jí zlíbí.











Ctím i národní barvy



A "žlutá" nikdy nezklame. Říkám ji žlutá, protože její pravé jméno neznám.




I bílá petunie se snaží, ale letošní horké léto ji nedalo možnost, i přes pravidelné zalévání, se plně rozvinout a dosáhnout stovky květů, jako v minulých letech





I když mezi pravé kytičky zrovinka nepatřím, tak krásně kvetu a hádejte, jak se jmenuji ???