Listopad 2015

Výletově podruhé

28. listopadu 2015 v 17:33 | Janka |  Jen tak
Jelikož se nám naše první říjnové putování v okolí našeho bydliště minule líbilo, rozhodli jsme se ho brzy zopakovat. I když předvánoční čas není k tomu zrovna nejvhodnější, nikdo ze zúčastněných dnes nelitoval.
Byla naplánovaná asi desetikilometrová trasa s dvousetmetrovým převýšením, které nás čekalo hned na začátku našeho výletu. A tak první zastávkou byl vrchol Velkého Kosíře. Stojí na něm od roku 2013 25 metrů vysoká rozhledna, která je nyní uzavřena z důvodu vandalismu a oprav. Někdo si totiž "vypůjčil" všechny kovové šrouby.






Hned vedle rozhledny je dřevěný přístřešek s ohništěm, kde si můžete za každého počasí odpočinout a opéct špekáčky. A tak jsme také učinili i my.





Posilněni jsme pokračovali dále a tentokráte z kopce. Naše cesta vedla stále lesem a mě zaujal tento posed, který měl v jednom okně dokonce i záclonky.





Koník v ohradě žadonil o kousek rohlíku.





Druhou zastávkou bylo krátké posezení ve vesnici pod Kosířem ve starém statku, ze kterého chtějí "nadšenci" vybudovat muzeum starých zemědělských strojů.



Zařízení ve starém stylu nám připomínalo naše dětství.
A co teprve staré stroje pod kůlnou, které by někdo nazval starým harampádím.
Zbytky bryčky, sáně, řezačky, mlátička a jiné památeční zemědělské stroje.






Bude to běh na dlouhou trať.....

Nicméně, mě při našem posezení při čajíku a rumíku zaujala jedna věcička na poličce.
Věděli byste k čemu sloužila či stále slouží ???










Háčkované stromečky

26. listopadu 2015 v 22:49 | Janka |  Háčkování
A pak, že telepatie neexistuje.
Ale jak si vysvětlit, že ve stejném čase a na různých místech vznikly dvě stejné věci.
Jde o háčkované stromečky, které se zalíbily nejen mně, ale i Helence, která je ukázala na svém blogu. V té době jsem je měla už také vytvořené, pouze chybělo je vyfotit. Sice ty moje se trošičku liší, ale základ je stejný.
















Už se to chystá

24. listopadu 2015 v 15:31 | Janka |  Co mě zaujalo
Dnes dopoledne jsem přišla na naše hlavní náměstí TGM před radnicí v pravou chvíli. Větší počet stojících lidí mě utvrdil v tom, že se něco děje. A opravdu. Na velkém náklaďáku ležel vánoční strom.





Netrvalo dlouho a jeřábník připnul ke stromu hák a jal se ho zvedat.




Pěkně pomaloučku se strom dostával do svislé polohy.






Obdivovala jsem, že hned napoprvé se jeřábníkovi podařilo dát kmen do připravené díry.




Párkrát s ním v díře pánové zakroutili sem a tam a upevnili klíny a bylo to.
Teď určitě nastoupí ti, co ho budou zdobit.






Stánky už jsou také připravené.



A v horečných přípravách je také letošní novinka a to
je kluziště před muzeem.




Závěrečný pohled na už stojící stromeček před odchodem z náměstí.
Sice proti 63 metrů vysoké radniční věži vypadá jako pidimužík, ale hlavně, že je.
Velká sláva vypukne v pátek vpodvečer, kdy se rosvítí, čehož se ujme vzácný host - Václav Neckář.


Rybízek - a hned dvakrát

22. listopadu 2015 v 23:09 | Janka |  Zvířátka
Jsou to už tři roky, co nám silnice u našeho domu vzala našeho milovaného ročního černého kocourka Rybízka.
Zůstala nám jedenáctiletá, zasloužilá mamina Černá a černobílý kocourek, který si nás před sedmi lety našel a zůstal. A protože se poprvé objevil o Vánocích, dostal na kocoura netradiční jméno - Vánočka.
Ale nyní je nás opět o něco více.
O prázdninách se na našem dvorku objevila docela malá černá kočička a za ní se poplašeně táhla dvě koťátka. Všichni tři /kočky/směřovaly k miskám našich koček. Chodily každý den, nejdříve všichni a potom jen koťátka. Byla velmi bázlivá, pohublá a lekala se každého silnějšího zvuku. Jenže hlad je hlad, a tak vytrvala a postupně si na naši přítomnost zvykala. Ovšem, než se dala pohladit, tak to trvalo dobré tři měsíce. Nyní se už zabydlela docela a mazlení si doslova vynucují.
Brzy nastane problém, protože to jsou kočičky a navíc obě úplně stejné, těžko od sebe rozeznatelné.




Vyfotit je obě současně - to je nemyslitelné...




Liší se od sebe jen tou maličkou bílou skvrnkou pod krkem.










Jak je z fotek vidět, tak častěji a ochotněji pózuje ta s tou bílou skvrkou, která dostala "výztižné" jméno Bělinka.



Jak vidno, už se zabydlely i na gauči, ale Černá z toho velkou radost nemá, žárlí a dává nám to ostentativně a nemile najevo.
A tak máme opět Rybízka - a hned dva.

Kalísie vonná

20. listopadu 2015 v 16:42 | Janka |  Kytičky
Kalísie vonná či voňavá, nebo také Venušin vlas, Zlatý vlas, Domácí ženšen, Živý vlas..... To je jen několik názvů této rostliny, jejíž malý oddenek jsem dostala v rámci jarní zelené výměny. Nyní je už z tohoto oddenku statná rostlina.






Její původní vlastí je Mexiko a tropická Amerika. Má ráda vláhu, teplo a nepřímé sluneční světlo. Její rozmnožování je velmi jednoduché, odřízne se část stonku a dá se do vody zakořenit.
Tato rostlina má významné léčebné vlastnosti a léčí snad všechny nemoci, že je ani není možné vyjmenovat. Vyrábí se z ní masti, balzámy, tinktury, nálevy....Více se dočtete ZDE u odborníků.




Takové vytváří oddenky a na nich najdete kolénka, která se používají na výrobu oněch léčebných výluhů.




Protože já sama jsem ještě vyrobit z ní nic nezkoušela, tak rostlinka bohatě odnožuje.
Pokud by vás kalísie zaujala, klidně napište.


Vánoční dečka

18. listopadu 2015 v 16:30 | Janka |  Hádanky
Stále háčkuji nějaké titěrnosti, jako hvězdičky, zvonky a zvonečky, a tak jsem dostala chuť pustit se do něčeho většího. No, ono to moc větší než ty již zmiňované věcičky není, ale trošku přece.
Sice vím, že dnešní doba moc dečkám nefandí, a i já nemám na ně doma uplatnění, přesto jsem zvolila vánoční dečku. Chtěla jsem ji původně ostře červenou, ale mnou požadovanou přízi momentálně neměli, a tak jsem zvolila vínovou.
Poputuje k dceři na stůl ze světlého dřeva. Snad se tam bude ve vánočním čase hodit a udělá ji radost.












A pro ty, kteří by ji chtěli také vyzkoušet, je následující popis.







Pěkné dny přeje Janka

Teplíčko je teplíčko

15. listopadu 2015 v 23:06 | Janka |  Co mě zaujalo
Máte rádi teplíčko ??
Kdo by neměl....
I zvířátka jsou toho dokladem, a s naprostou jistotou vědí, kde ho určitě najdou.




















Krásný nový týden vám přeje
Janka


Zdroj foto: Internet

Už padají

13. listopadu 2015 v 13:18 | Janka |  Háčkování
Zatím tedy jen v našem obýváku, ale jsou tu. Je jejich čas.
Já vím, že je to už obehraná písnička a nic nového se zde nedá vymyslet, ale já jsem si musela několik nových vloček uháčkovat.
















Některé ještě dozdobím malou mašličkou a můžou na stromeček. Ale jestli to bude náš či jiný, toť otázka.







A zde je návod, jak na ně.

Tak nevím...

11. listopadu 2015 v 23:12 | Janka |  Zahrada
Tak nevím, zda-li je listopad a tím pádem podzim a navíc dnes sv. Martin, jehož tradicí je příjezd na bílém koni, a nebo předjaří. I když bylo zataženo, bylo teplo a vzduch zvláštně voněl, doslova jarem.
Stále je mi líto na zahrádce likvidovat kvetoucí kytičky, jako jsou hledíky, měsíčky i muškáty. A kateřinky?? Ty jsou v nejlepším květu.













I malé barevné macešky, které mám od Květy, se nechtějí smířit s tím, že by už neměly kvést.

Ale je 11.listopad a to je nejvyšší čas, uskutečnit sklizeň hroznů. Sice svatomartinské víno už z toho nebude,
ale zato bude krásně vyzrálé a slaďoučké.



Sklizeň prováděl manžel a pečlivě si zaznamenával množství natrhaných hroznů. A teď je na vás, uhádnout /určit/ kolik kg hroznů natrhal???









Něco je ve dřevníku

9. listopadu 2015 v 15:42 | Janka |  Ostatní tvoření
Máte doma skřítky ???
Že neee? A dívali jste se pořádně? Já jsem tomu zprvu také nevěřila.
Ale neustálý pohyb, šramot, šustění a hlasy ve dřevníku mě o tom přesvědčily.




Tak to jsou oni.
Zatím se mně ukázali pouze dva. Ale jsem přesvědčena, že jich tam určitě bude více.




Jeden je s rolničkou....




...a druhý s vysokou čepičkou...




Ani nevím, jak se jmenují....




...není s nimi kloudná řeč.