Březen 2016

Už mám opět ohnutá záda

30. března 2016 v 22:46 | Janka |  Zahrada
Ano, už mám opět ohnutá záda a lezu po kolenou. Začal maratón, který bude trvat minimálně dalších 6 měsíců. Vyhrabávám listí, urovnávám záhonky, stříhám keře a stromy a chodím po zahradě a dívám se, kde mně co raší.
Konečně pomalu mizí ze zahrady fádní šeď a objevují se zde barvičky. Mmentálně vévodí žlutá. Kopce žlutých petrklíčů jsou v záhoncích, ale i volně v trávě.




Zřejmě sama příroda zařídila, abych neměla jen petrklíče ve žluté barvě, protože jsem jinou barvu nikdy nesázela a přesto se objevují i jiné odstíny.




Na co se nejvíce těším, je tato kytička. Mám ji od Jitky a zatím byla na kvetení skoupá.
Jde o řebčík královský ve žluté barvě, který by měl doplnit ten můj oranžový. Tak uvidíme, jak si povede.




A ladońky jsou snad všude, nejen v záhoncích, ale i různě v trávě po celé zahradě.
Jak v barvě modré, tak i bílé.







A ještě jedna "modř" se dostala do naší zahrádky, i když jde vyloženě o lesní kytičku.
A jak se jmenuje, to určitě víte....



Nová rubrika

28. března 2016 v 22:32 | Janka |  Quilling
Jak jsem nedávno předeslala, tak činím a otvírám dnešním dnem další rubriku s názvem quilling.
Zatím to budou jen malé a nesmělé krůčky v neznámém prostředí, ale doufám, že časem se okoukám a získám potřebnou jistotu.
Mezi mé první výrobky patřila velikonoční přáníčka. Přestože dnešním dnem jsou už letošní Velikonoce minulostí, přináším - třeba pro inspiraci na příští rok - několik velikonočních přání.
















Velikonoční přáníčka

24. března 2016 v 15:42 | Janka |  Velikonoce
Asi patřím ke staré škole, ale co se týká přání k svátku, narozeninám či jiným významným příležitostem, stále upřednostňuji přání psané rukou a navíc většinou i ručně vyrobené. A tak i letos před Velikonocemi jsem tvořila.
Je k tomu zapotřebí pouze papír, háček, přízi a nápad....















Snad jste si některé vybrali a mohlo by vás i potěšit.



Tento zajíček našel dočasný domov na naší vstupní brance.

Repechy pošesté - dárečky

22. března 2016 v 22:07 | Janka
Od čtvrtka minulého týdne jsem v totálním skluzu. Nic nestíhám a zanedbávám i blog.
Čtvrtek mám pravidelně hlídací. To znamená vyzvednou kluky ve škole, zajít s nimi domů a poté do angličtiny a na zpáteční cestě se stavit pro nejmladšího ve školce. Poté s nimi setrvat, dokud nepřijdou rodiče z práce. Domů se dostávám kolem šesté hodiny a mám toho dost. Pátek byl vyjímečně také hlídací, protože nejmenší onemocněl.
Do toho "Josef" /jméno mého manžela/. V naší obci je tradicí, že den před svátkem Josefů chodí místní kutálka oslavencům zahrát. To chce samozřejmě přichystat malé občerstvení. Dostavili se i jíní gratulanti a už byl čas se nachystat do divadla. Bylo to premiérové představení a po něm jsme ještě byli jedním z účinkujícím pozvaní na malý popremiérový raut. Po pozdním návratu domů jsem se teprve začala chystat na setkání v Repechách.
A tak to jde do dneška - neustálý fofr.

Nicméně se budu snažit v následujících dnech dostat vše opět do zajetých kolejí.
A tak se vrátím k sobotě. Repechy se opět velmi vydařily. Všichni, kteří se jich účastnili mi to určitě potvrdí. Krásnou tradicí těchto setkání je vzájemná výměna dárečků. A tady mám - díky tomu mému shonu - velkou mezeru, velké okno.
Při tom vzájemném vítání a překotném sdělování dojmů mi v několika případech uniklo, od koho jsem dostala ten určitý dáreček. Omlouvám se za svou roztržitost, ale chtěla bych vše uvést na pravou míru. Určitě mně /účastnice setkání/ pomůžete.




srdíčko od Julči a sova od Renátky



Gražin skřítek


srdíčko a KK od Maryšky



zvoneček od Helenky a med od Jitky



perníkové vajíčko od Alenky a ptáček od Helenky /jako druhý dáreček/
a myška od Květy a ještě spousta kalendáříků, které jsem nevyfotila



přáníčko od ? a kytička od Sylvy a jejího manžela

No snad jsem na žádný dáreček nezapomněla. Všem moc děkuji a velmi si jejich pozorností vážím.

Repechy pošesté

20. března 2016 v 18:45 | Janka |  Jen tak
Ano, už pošesté jsme se sešly, členky i nečlenky Ženského klubu na setkání v Repechách. Tentokrát jsme měly k dispozici skoro celý "lokál" nového penzionu Lada ležícího uprostřed krásné přírody Drahanské vrchoviny. A že se nás sešlo - Jitka, Sylva, Alenka, Alča, Mira, Julča, Broňa, Graža, Maryša, Renatka, Hela, Květa, Helenka.....



Na fotce ani všechny nejsme....


Určitě jsem na někoho zapomněla. Bylo rušno, veselo, měly jsme si co říci. navzájem jsme obdivovaly své výrobky a sdílely si zkušenosti při jejich tvorbě. Z ručních prací byly zastoupeny snad všechny - šití, háčkování, drhání, patchwork, pletení, artyčok, kanzashi, pletení z papíru, výrobky z filcu, frivolitky a nově i dřevěné hračky.




Vendy poslala nádhernou kytici krokusů....



A nejmladší účastník našeho setkání - miloučká Elinka


Velké poděkování Jitce, která pro nás celou akci zorganizovala.

Tvořivá knihovna popáté

15. března 2016 v 22:34 | Janka |  Ostatní tvoření
Na březnovou tvořivou knihovnu jsem se moc těšila. Konečně jsem se mohla dostat k technice, kterou jsem sama už mnohokrát chtěla vyzkoušet, ale stále jsem nějak váhala. O jaké tvoření šlo ??? Můžete hádat....Prozradím jen to, že na programu měla být výroba velikonočních blahopřání.
Měly jsme za úkol si donést tvrdý papír, nůžky, lepidlo a barevné papíry svěžích jarních barev. O ostatní se postarala naše lektorka. Uhádly jste? Ano? Byl to můj vysněný quilling.



O úpravu barevných papírů do potřebných rozměrů se postarala knihovní skartovačka



Paní lektorka nás seznámila s technikou, ukázala nám jako vzor své výrobky a již připravené komponenty, dala nám špejle a začaly jsme motat, utvářet, vymýšlet a lepit.



Úsilí a zaujetí všech bylo neskonalé. Pouze knihovnice přemýšlely, co pro nás nachystají na příště.



A tak to vypadalo na našich pracovních stolech.


Je to nádherné a rozmanité tvoření, které skýtá nepřeberné množství různých variant. A to nemluvím o 3 "Dé" formě.
Na druhé straně je to strašná piplačka, protože je to nimravé, chce to přesnost a jemné a šikovné prstíky a velkou trpělivost. Nicméně mě toto tvoření velmi chytlo a zaujalo, a tak asi brzy otevřu novou rubriku s názvem QUILLING.



Můj první výrobek - velikonoční blahopřání.


Bez zajíčků to nejde

13. března 2016 v 21:45 | Janka |  Šití
K Velikonocům tradičně patří krásně zdobená vajíčka. Ale co by to byly Velikonoce bez zajíčků ????
A tak už k nám letos někteří přihopkali.















Velikonoční setkání

13. března 2016 v 11:09 | Janka |  Jen tak
Velikonoce se pomalu blíží a za týden nás čeká setkání v Repechách. Je to naše pravidelné setkávání, tedy přesněji řečeno členek Ženského klubu a jeho příznivců. Tentokrát se sejdeme už pošesté.
Každý něco přiveze ze svého tvoření, a jak jinak, nyní se zaměřením na Velikonoce. Už se moc těším na velikonoční vajíčka zdobená různými technikami, háčkované dekorace, výtvory patchworkovou a quillingovou technikou a samozřejmě i na věcičky pletené z papírových ruliček a pedigu, na paličkovanou a frivolitkovou krásu. A možná dorazí ještě někdo s něčím, co bude pro nás všechny novinkou.





Určitě bude v sobotu už příjemné jarní počasí, a tak je možno oslavit "Josefa" v prostředí nového penzionu Lada a zároveň se pokochat tím, co vytvořily pilné ručičky šikulek.
Jste všichni srdečně zváni.

Velikonoční misky

8. března 2016 v 22:21 | Janka |  Háčkování
Stále se těším a chystám na zahradu. Je čas ostříhat angrešty, růže, okrasné keře a dodělat to, co se na podzim už nestihlo.
Ale při současném počasí nemám šanci. A tak mi zbývá dostatek času, se mimo jiné, věnovat mému tvoření. Aby to nebyla rutina, ale radost, tak střídám háčkování, pletení a šití z filcu.
A protože se blíží Velikonoce, tak je moje tvoření zaměřeno na tento svátek.




Už v loňském roce se mi zalíbila předloha dečky se zajíčky.
Ale místo dečky jsem z ní udělala misku, či jak jinak to nazvat.







Dá se použít na cokoliv a bude to nejen velikonoční dekorace.















Kočičí zákoutí

5. března 2016 v 16:14 | Janka |  Zvířátka
Tak to, prosím, vypadá u nás doma.
Máme kočičí stojan se třemi patry a to nejvyšší si už kdysi obsadil kocourek. Je to kocour, který si nás vybral. Před lety přišel k nám na dvůr o Vánocích, špinavý a zubožený. Dostal nažrat, ale domů jsme ho nechtěli přijmout, protože v té době byla kuchyň už plná našich koček. Byl ovšem vytrvalý. Zimu strávil ve sklepním okénku, kde jsme mu udělali pelíšek a nakonec se přijetí dočkal. Díky jeho době příchodu dostal netradiční kočičí jméno - Vánočka.





Podobná situace se opakovala letos v prázdniny, kdy k nám začala na stravu chodit kočičí máma se dvěma černými koťaty, která si samozřejmě zvykla a zůstala. Jsou hravá a docela drzá, protože jedno z nich se vůbec nebojí obsadit místo na stojanu o mnoho staršímu kocourovi. a ten je naštěstí, alespoň doma, ke kočičce vlídný.




Kocour si v klidu pochrupuje, ale Anežka je stále v pozoru. co kdyby....




Je přitisknutá na zeď, ale neustoupí.