Duben 2016

Opět tvořivá knihovna

29. dubna 2016 v 22:18 | Janka |  Ostatní tvoření
Opět utekl měsíc a je tu zase tvořivá knihovna. Tedy dílna, kde pro nás, které rády tvoříme, vždy knihovnice nachystají nějaké nové tvořeníčko.
Tentokrát jsme si měly přinést zbytky vlny v hnědých, šedých a béžových odstínech, nůžky, malé korálky a semínka slunečnice. Zajímavá kombinace, žeee?
Podle zadaných instrukcí jsme se daly do tvoření. Stoly jsou plné materiálu a už se to pomalu rýsuje.





Přeložit jednou, přeložit podruhé, pevně svázat a ptáček je na světě.




Přilepit korálky jako oči a semínko slunečnice se stalo zobáčkem.



Někdo zvolil i netradiční veselou barevnou kombinaci a ptáčka posadil do proutěného hnízda.

Mojí vrabci se neusadili v hnízdečku, ale zabydleli se na proutěném věnečku a nyní zdobí
jedno z okem našeho domečku.



Krásný jarní víkend přeje Janka

Mrazivá noc, aneb je po kráse

26. dubna 2016 v 19:30 | Janka |  Zvířátka
A je to tady. Člověk se nemůže dlouho z něčeho radovat. Stačí jedna noc a je po kráse.
Nejvíce to odnesla srdcovka. Jindy krásná, vznešená, sice křehká, ale vytvářející velký keř, je jakoby ji někdo v půli zlomil. Je na ni smutný pohled.








Velkou újmu také utrpěla vinná réva - už kvetouví - ve foliáku.



I tulipány sklonily své hlavičky.






A dnešní noc se také vůbec nelíbila, i jindy silnému, libečku.




Co bude následovat dnešní noc nechci ani pomyslet.
Ach jo....

Karel IV. kytičkově

23. dubna 2016 v 12:10 | Janka |  Co mě zaujalo
Lepší označení by ovšem bylo "Karel IV. v kytičkách", ale to by mohlo znít dvojsmyslně.
Letošní kulaté výročí narození tohoto významného panovníka inspiruje ke tvoření spoustu umělců.
A právě motto - Karel IV. - Otec vlasti, bylo /je/hlavní osou ústřední expozice jarní etapy mezinárodní květinové výstavy a zahradnického veletrhu Flora Olomouc 2016.
Hlavní pavilon A tak pomocí postav a hudby z oblíbeného muzikálu Noc na Karlštejně představuje vladaře i dobu, ve které žil. Při vstupu do této expozice jste opravdu omámeni krásou květin, fantazií tvůrců výzdoby a samozřejmě hudbou Karla Svobody, která dojem umocňuje. Chvíli nevíte, na co se dívat dříve. Zda na detaily /květiny/, či na celkové aranžmá. Všichni stojí v úžasu a foťáky a kamery pracují naplno.
Výzdoba vychází z hlavních postav muzikálu Noc na Karlštejně, které jsou ztvárněny v různém barevném provedení ze spousty květů - tulipánů, narcisů a lilií.



V bílém je panovnice Eliška Pomořanská


Bílá s červenou zdobí Alenu




Vévoda Štěpán



Do žlutého odtínu je oděn Pešek Hlavně



Tóny fialové a červené jsou typické pro Arnošta z Pardubic


Panovnické křeslo



I korunovační klenoty zdobily kytičky


Plné tulipány


No řekněte, je možné si nevyfotit takovou krásu ???

Levandulové pytlíčky

20. dubna 2016 v 10:41 | Janka |  Háčkování
Potřebovala jsem dva malé dárečky, ale nechtěla jsem je kupovat. A tak přišlo opět na vlastní zdroje.
Jelikož se loni urodilo hodně levandule a ještě mi jí docela dost zůstalo, bylo rozhodnuto, co vyrobím. Už bylo dosti šitých srdíček a různých pytlíčků, a proto jsem se vrátila k tomu, co už jsem jednou tvořila. Tehdy to byl také dárek pro jednu moc milou blogovou kamarádku /třeba si ještě vzpomene/.
A tak vznikly dva háčkované pytlíčky, do kterých jsem ušila látkové kolečko, které je naplněné voňavou levandulí.






Tento čistě bílý pytlíček ještě na svoji náplň čeká





Jeden už odešel ke své nové majitelce.
Jak se líbil, či nelíbil, ale zatím nevím.....

Nedělní odpoledne

17. dubna 2016 v 19:56 | Janka |  Jen tak


I tak může vypadat nedělní odpoledne.




Jeden leze po kolenou v brázdě....



.....druhý si pěkně chrupká....




.....a třetí si prozpěvuje na ořešáku....


P.S. - A co byste si vybrali vy ???

Konečně barvičky

14. dubna 2016 v 23:08 | Janka |  Zahrada
Ostře zelená, žlutá, modrá a bílá.
To jsou barvičky, které prozatím vystřídaly na naší zahrádce tu několikatiměsíční šeď.



Světle žlutou barvu pomalu odkvétajících petrklíčů nahrazuje květ jedné rostliny, jejíž jméno nechám na vás.
Prozradí vám ho krásně lesknoucí se a píchající listy.







Modré ladoňky vystřídaly všude přítomné modřence. Rostou nejen v záhonku, ale i v trávě.
Zkrátka tam, kde se jim zachce.



I takové mohou být "modřence".
Kde se tu vzaly, absolutně netuším....



Ctíme i naše národní barvy....




A začíná převládat bílá.
To proto, že se naše meruňky oděly do nevěstiných šatů.

A málem bych zapomněla ještě na jednu barvičku. I když na jejím místě už třetím rokem očekávám žlutou.
A zase nic. Nevím, kde se mi cibulka této rostlinky zatoulala, protože všechny kvetoucí řebčíky jsou opět oranžové.



A tak mám 4 /opět/ oranžové koruny - jak je nazývala moje maminka....

Quillingová přáníčka

11. dubna 2016 v 22:24 | Janka |  Quilling
Od posledního quillingového tvoření v knihovně mi zůstalo ještě dostatek materiálu, a tak když nemám ohnutá záda v zahradě a nemám "hlídací povinnost", tak si najdu trošičku času na quillingové tvoření. Omezuji se pouze na přáníčka a myslím, že u toho i zůstanu.











Krásné aprílové dny vám přeje Janka

Storyboard

8. dubna 2016 v 15:23 | Janka |  Co mě zaujalo

Víte, co je to storyboard ???
Já, ze staré školy a navíc odchovaná ruštinou a pouze se znalostí omezeného počtu anglických slovíček, jsem až do minulé soboty absolutně netušila.
Že základem každé divadelní hry či filmu musí být scénář a jak asi vypadá, mi bylo jasné už od školních let, kdy jsme hrávali pohádky pro rodiče.
Za pomoci scénáře a paní učitelky jsme věděli, co máme říkat, kam máme jít, odkud přijít a jak se tvářit. Ostatní už byla její zásluha. Tedy kulisy, rekvizity, patřičné světlo a jiné technické pomůcky.
Minulou sobotu při návštěvě Muzea filmů Zdeňka a Jana Svěrákových jsem zírala na "staryboard".





Absolutně, já laik, jsem netušila, že něco takového musí být před natáčením filmu vypracováno a do takových podrobností.









Zvláště u filmu Tmavomodrý svět to muselo být asi velmi náročné. Nejdříve okénko se záběrem na oblohu, poté na letadla, dále na konkrétní letadlo, letce a potom na další vývrtky, které prováděl.
Takových to předloh bylo v muzeu k nahlédnutí nepočítaně.
Zkrátka každá práce vyžaduje své.



Samozřejmě, že jsem využila situace, nachystala si předem fotečku a poprosila o podpis.




Čechy

5. dubna 2016 v 22:36 | Janka
"Pojedete zítra do Čech?"
Když někdo v našem regionu vyřkne tuto otázku, tak to neznamená, že chce vyrazit někam ku Praze, ale naopak do obce vzdálené od našeho bydliště necelých 5 km, která nese název - Čechy pod Kosířem. Tato obec, s asi tisícovkou obyvatel, je známa svým jedinečným Muzeem historických kočárů, Hasičským muzeem, rozsáhlým zámeckým parkem a samozřejmě také zámkem, který byl tuto sobotu centrem pozornosti mnoha návštěvníků. A důvod? Po rozsáhlé rekonstrukci byl opět slavnostně otevřen. Do jeho interiéru se vrátily, mimo jiného, i obrazy Josefa Mánesa z dob, kdy tu žil hraběcí rod Silva-Tarouca.



Opraven byl nejenom zámek, ale i Červená věž v zámeckém parku, která slouží jako rozhledna a přilehlá oranžérie, ze které se stal koncertní sál.






Hlavním lákadlem pro návštěvníky bylo ale otevření Muzea filmů Zdeňka a Jana Svěrákových, jehož se účastnil Jan Svěrák. V několika místnostech najdete rekvizity, kostýmy, ukázky scénářů a fotografie z filmů, které vznikaly v posledních pětadvaceti letech.

Schválně, jestli poznáte, o které filmy se jedná....









Určitě jste uhádli. Samozřejmě, že nechyběla ani školní lavice a tabule z Obecné školy, okénko z filmu Vratné láhve a psací stroj pana Zdeňka Svěráka, na kterém psal téměř všechny hry Divadla Járy Cimrmana i oblíbené filmy.



Bylo toho tolik k vidění, že jsem to ani všechno nestačila vnímat a vstřebat a o focení ani nemluvě.

Takže se do Čech pod Kosířem do zámku určitě v brzké době vypravíme znovu.

Kytička fialek

2. dubna 2016 v 23:27 | Janka |  Jen tak
Podruhé nesmíš utrácet,
prozraď mi, kolikpak stála?
A těch pár maminčiných vět
znal jsem už téměř nazpaměť.
Šetřila vždycky z mála......

Tato Seifertova básnička mi dodnes zní v uších. I když je moc smutná, tak patřila k mým oblíbeným.
Asi jsem ještě plně jako dítě nevnímala její obsah, ale spíše mi učarovala kytička jménem fialka neboli správně violka vonná.
A právě ta její vůně je nezaměnitelná.
A co vlastně o této malé, jarní, krásné kytičce víme? Snad jen to, že se často objevuje v písničkách a básních a je také symbolem lásky. Do modra zbarvená fialka je prosbou o její vyslyšení a bílá zármutkem nad prchajícím štěstím.

Violka vonná patří mezi naše nejstarší léčivé rostliny. Používá se především k tišení a zastavování kašle, léčí astma, uvolňuje a rozpouští hleny, uklidňuje dýchací orgány a pomáhá při chrapotu. Také čistí krev a pomáhá při kožních chorobách.

Roste snad všude a v různých odstínech modré, fialové i bílé.
A víte která nejvíce voní ???



Toto je asi klasický odstín....



Tato je více do modra....




A světlejší odstín



A také bílá fialka



A odpověď na otázku - nejvíce voní ten nejtmavší odstín fialky.