Květen 2016

Máme maroda

30. května 2016 v 22:59 | Janka |  Zvířátka
Naše malá, sotva roční černá kočička už nepřišla tři dny domů. I když je to venkovní vesnická kočka, přece jenom určité rituály dodržovala. A proto právem jsme si o ni začali dělat starosti. Není divu. Náš dům a zahrada má ze dvou stran docela rušnou komunikaci, kde jezdí jedno auto za druhým.
Čtvrtý den už naše nervozita stoupala, až najednou.....
Jdu k večeru do sklepa pro zavařeninu a mé oči jakoby přitahovalo místečko vzadu, kde je starý papír. A na něm cosi černého. Ano. Byla to ona. Vyslala na mě smutný pohled a mně bylo hned jasné, že je něco v nepořádku. Nemňoukala, jen se smutně dívala až při mém pohlazení se ozvala. Ale jinak než obvykle. Vztyčila se na přední capky, ale dále to nešlo. Bylo jasné, že má něco s nožkama. Žádné vnější zranění, ale nebylo vidět. Tak jsme hned vyrazili k veterináři. Asi ji bylo hodně zle, protože se transportu vůbec nebránila. Bylo nutné udělat rentgen a verdikt byl - zlomená pánev. Přiznám se, že jsem hned pomyslela / já nezkušená/ na tu nejhorší variantu. Ale pan doktor nám klidným hlasem sdělil, že to necháme na přírodě, že kočky mají x životů, že u něho to operovat nejde, a pokud nám nebude vadit, že "možná" bude třeba trošku kulhat, tak je samozřejmě naděje, že to sroste. Dostala injekci a ATB prášky domů a my byli strašně rádi, že nejedeme domů sami.



Druhý den po zranění, ještě se smutným pohledem


V pelíšku, který jsme ji doma udělali se jí nelíbilo, vybrala si sama místo na koberečku u dveří. První dva dny polehávala, ale jinak se měla k světu. A nyní po týdnu, si už zvědavě vyjde na dvoreček a dokonce udělá, sice pomalu, ale udělá i bez kulhání několik kroků a potom si najde místo na kobercových kytičkách na mé skalce a spokojeně si čistí kožíšek.





Tak pak se v tom kočičím životě vyznejte.....

Jedno pěknější než druhé...

28. května 2016 v 22:06 | Janka |  Jen tak
Minulý víkend po sobotním maratonu se dřevem jsme si řekli, že v neděli budeme odpočívat. No, odpočívat....měli jsme na hlídání čtyřletého vnoučka, a ten musí mít vždy nějaký program. A tak jsme se vydali dopoledne do města na setkání veteránů. I když je to vždycky spojeno se spoustou lidí, tak je na co koukat. Nejsem zrovna nadšenec a fanda aut, ale ta stará autíčka vyvolávají zvláštní atmosféru a některé i vzpomínky.








Tato udržovaná a krásně vyleštěná autíčka vzbuzovala pozornost diváků, ale já bych si ani jedno nevybrala.







Jedno z těch nejstarších přítomných mělo na přední kapotě i tuto zajímavou figurku zvířátka.

A která autíčka zaujala mě??
No přece klasika....





Fiátek vyvolal vzpomínky na můj pomaturitní prázdninový pobyt v Itálii,
a také na to, jak nás tímto pidiautíčkem kdysi vozila naše dcera, jako svým prvním autem.



A nejvíce mě dostala tato "limuzína"......



Ano, správně, žádná limuzína, ale přívěs za fiátka.....
Líbí ????

Že by chňapka ???

25. května 2016 v 22:34 | Janka |  Háčkování
Nejdříve to byla zcela obyčejná dečka ve tvaru čtverce háčkovaná jen krátkými sloupky,
ozdobená krajkovým okrajem.




Poté vznikla ozdobná kytička.





A této kytce se zalíbilo na malé modré dečce.




A tak to daly spolu dohromady.




A prý je nutné ještě přiháčkovat malé poutko
a budou zdobit společně kuchyni, co by chňapka na parádu.

Je třeba myslet na zimu

22. května 2016 v 22:21 | Janka |  Jen tak
Ne, nezbláznila jsem se. Sotva konečně začalo trochu teplejší jarní počasí a už myslet na zimu???
To nemyslím já, ale můj manžel, a proto objednal dřevo s vysvětlením, že do topné sezóny musí pořádně vyschnout.
A tak minulý pátek přijelo auto plné metrových klád, které vysypalo do průjezdu.










Naštěstí v sobotu přijeli brigádnici a šlo se na věc.



Ten nejzkušenější a nejzdatnější z nás byl pověřen řezáním metrových klád na třiceticentimetrové špalky





Ty byly poté na štípačce upraveny do "topného" tvaru a přenášeny na určené místo.
Jak vidno, měly jsme s dcerou zdatné pomocníky.



A to je výsledek našeho snažení.



A nyní naše sobotní lopocení převedeno do čísel.

Já i dcera jsme při ukládání a rovnání dřeva ušly 27 637 kroků.
Od štípačky k místu uložení dřeva bylo nutno ujít 17 metrů tam a zpět a zdolat 7 schodů nahoru i dolů.
S polínky na rukou jsme uskutečnily 431 cest a přenesly jsme 4 000kg.
Kolik jsme ušly KM, to už nechám na vašem výpočtu. /náš krok je asi 50 cm velký/
K neuvěření, žeeee???

A protože se nám to všem strašně "zalíbilo", tak jsme si to tuto sobotu ještě jednou všichni zopakovali.



A hromada dřeva se zdvojnásobila.
Zkrátka je třeba myslet na zimu....





Ta vůně....

20. května 2016 v 22:38 | Janka |  Kytičky
....ta mě vždycky omámí. Je jedinečná, neodolatelná, podmanivá, opojná a svůdná.
O čem je řeč? No přece o kytičce, která je nyní v plném květu.




I když vím, že je prudce jedovatá, stejně každý rok neodolám a natrhám si kytičku.




Její vůně je tak silná, že může být i příčinou bolesti hlavy, a proto se nedoporučuje její umístění v ložnici.



I voda z vázičky je jedovatá.




Ale přesto je něžná a svou bělostí mě okouzluje.



Fialka, jasmín, konvalinka, šeřík, lilie......
Která vůně okouzluje vás ???

Med do čaje

17. května 2016 v 21:59 | Janka |  Kuchyně
Jarní dubnový mráz nám spálil a poničil květiny, stromy i keře, ale jedna rostlina zůstala stoprocentně ušetřena. Nyní se pyšní svou krásou, jen jak trochu zasvitne sluníčko, tak zelený trávník zdobí svou nádherně svítivou žlutou barvou. Ano - je to pampeliška, neboli správně smetanka lékařská. I když má spoustu léčebných účinků, je tato rostlina pro mě spíše úporný plevel. Ale proč ji nevyužít i jinak?
A tak už několikátý rok využívám jejích květů a vyrábím pampeliškový med. Samozřejmě, že včelímu medu nemůže konkurovat. Toho si mocně vážím a mám ho jako výsadní pochutinu a na oslazení čaje je ho přece škoda. A tak jsem opět trhala 400 kvítků, což nebyl žádný problém, přidávala pomeranče, nechávala odležet, cedila přes pláténko, přidávala cukr a vařila.



Kvítky rychle přibývaly.......



První etapa vaření



Už se med krásně táhne



A šup s ním do skleniček



Zazátkovat a přilepit viněty




A manžel může vesele opět sladit čaj......




Je zde živo

14. května 2016 v 20:49 | Janka |  Co mě zaujalo
Pokud bydlíte v domečku se zahradou, tak se stáváte součástí přírody. Musíte ji respektovat, i když se vám to mnohdy nelíbí, protože se na vás ohled nebere. Vy jste zde ti vetřelci......
Vítr vám zavane semínka pampelišek či jiného plevele na místa, kde se vám to nejméně hodí. Když je zaseto, tak nenaprší, a když by měla být sklizeň, tak leje jako z konve.
V půlce dubna mrzne a tím pádem nebude letos ani jedna třešeň, višeň a ani oříšek, nepotěšíte se z krásných květů srdcovek a šeříku.
Ale na druhé straně váš život obohacuje spousta nečekaných setkání. Při jarním úklidu otočíte vanečku na vodu a ejhle - spolubydlící, kterého byste vůbec na zahrádce nečekali.







Při práci ve skleníku se vám najednou něco zeleného mihne u nohou a vy nevěříte svým očím.







A aby toho nebylo málo, otevřenými dveřmi za vámi přiletí ještě jeden zvědavý návštěvník, kterého potom těžko dostáváte ze skleníku na svobodu.






Zkrátka, je zde živo.....

Travňák

12. května 2016 v 23:00 | Janka |  Ostatní tvoření
Vyráběli jste už někdy travňák ???
Vím, že nyní už není ten nejvhodnější čas, že je spojen spíše s Velikonocemi, ale na našich schůzkách "tvoření" se rozhodlo, že si ho uděláme nyní.
Já jsem ho už několikrát vyráběla pro dceru a její děti, ale nedopadlo to tak, jak jsem předpokládala. Tím chci říci, že vlásky nevyrostly, protože byl špatně a nebo vůbec nezaléván. A když vyrostly, tak brzy uschly. Zkrátka nebyl čas.
A tak jsem si svého nového "fešulu" nechala doma a pečlivě kropila a zalévala. Sice jsem mu trošičku tou svou péčí změnila make up, ale vlasy vyrostly a stále ještě rostou.





Stačila stará punčocha, piliny, trocha travního semínka nebo obilí, nalepovací oči či knoflíky, gumičky na vytvoření uší a nosu, červený papír na ústa a drátek na brýle.



Datum narození - 26.4.2016





Po 16 - ti dnech ........

Dnes byl u kadeřníka a chlubí se dvoucentimetrovým ježkem. Tak uvidíme, co bude dál.....

Kousek dřeva

10. května 2016 v 21:36 | Janka |  Hádanky
Při jarním úklidu jsem našla tento malý kousek dřeva, který ve mně vyvolal vzpomínky na dětství.
Pro vás, kteří jste mně blízcí věkem, nebude asi problém uhádnout, na co se tato věcička, velká asi 10 cm používala.











Háčkované chňapky

6. května 2016 v 21:58 | Janka |  Háčkování
Moje německá přítelkyně, se kterou si vyměňuji kalendáříky, a pro kterou háčkuji i záložky do knížek, mě poprosila o uháčkování chňapek do kuchyně. Bylo to pro mě něco zatím ještě nevyzkoušeného, a tak jsem šla do toho.
Pro začátek jsem si vybrala jen jednoduché čtverce a slunečnici.







Háčkování je velmi jednoduché - stále jen krátké sloupky. Po dvou řadách jsem měnila barvy a nakonec celý čtverec obháčkovala řadou krátkých sloupků a řadou pikotek. A samozřejmě ještě ouško také z řetízkových ok a krátkých sloupků.




Jejím přáním ale byly chňapky, co by zvířátka. To už mně tak nešlo, ale žabku jsem jako prvotinu stvořila.






Tak nyní jen zabalit a chňapky vyrazí na cestu do Německa.
Snad se budou líbit.