Březen 2017

Už kvetou

29. března 2017 v 22:55 | Janka |  Kytičky
Už opět kvetou. A to docela nedaleko od našeho bydliště. Je jich tam celá louka. Vůbec jsem o nich neměla tušení. Až před čtyřmi lety poprvé, když se ozvala Janynka, blogová kamarádka a velká znalkyně kytiček a vyzvala mě na výlet. Vůbec jsem o této lokalitě neměla tušení.





Jde o pozoruhodnou stepní lokalitu, které se říká Vápenice. Je to prostor s malými odtěženými lomy, který je dnes zarostlý vzácnou flórou.






Kromě koniklece velkokvětého zde nyní září i mochna písečná.


Rostou tu i jiné vzácné kytičky, jako je rozrazil rozprostřený a rakouský, vstavač vojenský a kukačka, sasanka, lněnka či jestřábník. Jen vědět a znát tu správnou chvíli, kdy budou tyto kytičky kvést.
Stejně tak se zde vyskytuje i ohrožený hmyz, jako je chrobák, majka, kozlíček, kudlanka a celá řada motýlů. A často se vám pod nohami mihne i slepýš či ještěrka.

Je moc dobře, že taková místa ještě existují.

Kojetín

26. března 2017 v 21:26 | Janka |  Jen tak
Kojetín - to bylo tentokrát naše místo setkání. Po Repechách a Rajhradu jsme chtěli vyzkoušet opět něco jiného. Organizace se ujala Květa, za což jí patří velký dík. Během sobotního dopoledne se sjela naše ženská "jedenáctka", mnohdy doprovázená svými drahými polovičkami většinou v roli řidičů.



Neúplná jedenáctka

A tak jako vždy, na setkáních členek Ženského klubu, začalo velké vybalování, zdobení stolů svými výrobky, okukování, co, kdo, nového přivezl a samozřejmě obdivování.
Tentokrát jsem měla pocit, že ze všech těch krásných výrobků zaměřených na Velikonoce převládaly především zvířátka. A na ty jsem se ve svém zdokumentování zaměřila především.






I Julčiny čepičky jsou zvířátkově laděné


O Velikonocích to bez slepiček nejde








I tato osůbka mě mocně zaujala



A její kamarádka



Technika origami byla taktéž zastoupená








Bez dárečků by to nešlo. Moc za ně mým dárkyním děkuji.
Kojetín se opravdu vydařil a za chvíli bude čas myslet na další místo našeho pravidelného předvánočního setkání.
Čas zkrátka nezastavíš,,,,

Ze zahrádky

24. března 2017 v 15:20 | Janka |  Zahrada
Nějak se mi zdá, že ten čas nabral větší rychlost.
Možná je to tím, že se mi tento týden nakupilo více akcí, a tak nevím, co dřív.
I když není zrovinka přímo ideální jarní počasí, zahrada už si žádá své.
A tak přišel na řadu foliovník. Pohnojený a zkypřená půda už byla nachytaná, zbývalo to, co je pro mě nejhorší, a sice ho pěkně umýt. I když máte rukavice, stejně vám voda teče do rukávů, z vrchu kape na hlavu a za krk a navíc mi máme po stranách kovové opory na okurky, takže musíte stále protahovat ruce malými otvory - čtverečky, a to práci mocně komplikuje.



Přísady si pravidelně kupujeme v jednom osvědčeném zahradnictví.



Nyní už je ale vše vysazeno, takže to chce jen sluníčko a pravidelnou zálivku.


Světlá čemeřice se pěkně rozvíjí.



A vykoukla letos i tmavá. Doufám, že to bude květ a ne jen lístek.
Takže Květuš, že by si už dala říci?



Na místě, kde jsem to vůbec nečekala, vykvetly bledule.


A talovíny se už "žlutí" v plné kráse.


Jenže, co jsem fotila před týdnem na zahrádce, už nyní není pravda......

Když je svátek Josefa...

22. března 2017 v 13:39 | Janka |  Jen tak
Bydlíme v malém městečku, kde se stále dodržují staré tradice. A jednou z nich je i oslava svátků Josefů a Aniček.
V předvečer jejich významného dne se ozývá hudba naším městečkem. Skupinka - bohužel už jen postaších pánů - vezme své hudební nástroje a před domem Josífka zahraje nějakou známou a třeba pro něho typickou píseň. A když jsou štědře pohoštěni a za svůj výkon odměněni, tak přidají ještě druhou i třetí.



A protože v našem domečku bydlí také nositel tohoto jména, zastavili se i u nás.
Samozřejmě, že přišli i jiní gratulanti.



Z udírny se vytáhla šrutka uzeného, napečené bylo slané i sladké pečivo, něco ostřejšího na zahřátí, pivo na žízeň a hned byla dobrá nálada.



A samozřejmě, že nesměli chybět řízky. Těmi se vždy zavděčím svým vnoučkům.
Mohli by je jíst snad každý den.



A co patřilo mimo jiné mezi nejčastější dárky pro oslavence?
No jasně, opět samé dobrůtky.


Ať žije Josef!!!


Háčkované slepičky

18. března 2017 v 22:28 | Janka |  Velikonoce
Setkání členek ŽK se rychle blíží a mně se zdá, že nebudu mít co nového nabídnout.
Nejraději háčkuji vajíčka, ale to už není žádná novinka. V loňském roce jsem je ozdobila korálky - jako inovaci - a letos jsem se vrátila opět k dvojbarevné či vícebrevné variantě. Ale chtělo to ještě něco navíc, a tak jsem po překonání jazykových peripetií, /návod jsem našla pouze v polštině/ vyzkoušela jednoduché slepičky, které v sobě skrývají čokoládové vajíčko. Větší jsou háčkované z bavlněné příze "Camilla" a menší z mé oblíbené Moniky.


















Únorová knihovna

14. března 2017 v 22:26 | Janka |  Quilling
Já vím, že je půlka března a já píši "únorová" knihovna. Ale naše setkávání v knihovně pod názvem "Tvořivá knihovna" se koná vždy poslední úterý v měsíci, a tak nemám zase tak velký skluz.
Tentokrát jsem se zase moc těšila, protože dopředu jsme věděly a také viděly, co budeme tvořit.
Našim materiálem měla být látka a stužka, barevné papíry, lepidlo, nůžky a šicí potřeby.
Nebudu vás napínat - šlo opět o quilling. Na ten se vždycky moc těším, ráda ho dělám, i když je to strašná piplačka.
Abych si práci v knihovně mohla pěkně užít, tak jsem "hujeřila" už doma. Dopředu jsem si připravila nějaké komponenty a z látky ušila tři pytlíčky.





Tak nějak měl vypadat výsledek naší práce.


A nebo třeba i tak. Pytlíček na levanduli, ale i na mýdlo, či něco jiného.
Paní lektorka nás svými výrobky mocně navnadila.



Okouzlily nás především tyto malinkaté papírové růžičky.


A tak jsme se daly všechny do jejich motání, a tak dlouho jsme to zkoušely, až nám to docela šlo.


Soustředěně a bez velkého povídání jsme tvořily.



To jsou výsledky mého snažení.


A optimistický - do červena.


A co příště?
No to už bude ve znamení Velikonoc.




Přijímací pohovor

12. března 2017 v 19:42 | Janka |  Co mě zaujalo

Občas mi přijdou mejlíkem krásné fotky přírody nebo zvířátek, které mě pohladí po duši.
Tentokrát to byl jen textový mejlík od kamarádky, ale myslím, že stojí za to.
Měl název - Přijímací pohovor





Takhle odpovídá genius !​

*Odpovědi na zkouškové otázky uchazeče o pracovní místo v Google Inc,
který sice získal 0 bodů ze zkoušky, ale přesto byl přijat:*



*B1. Během které bitvy zemřel Napoleon?*
** během té poslední*

*В2. Kde byla podepsána Deklarace Nezávislosti?*
** dole, na poslední stránce*

*В3. Hlavní příčina rozvodu?*
** svatba*

*В4. Hlavní příčina neúspěchů?*
** zkouška*

*В5. Co jste nikdy neměl k snídani?*
** oběd a večeři*

*В6. Co vypadá jako půlka jablka?*
** druhá půlka*

*В7. Pokud hodíme červený kámen do modrého moře, jaký bude?*
** mokrý*

*В8. Jak může člověk žít osm dní bez spánku?*
** bez problémů, vždyť v noci spí*

*В9. Pokud budete mít 3 jablka a 4 pomeranče na jedné dlani a 4 jablka a 3
pomeranče na druhé, co budete mít?*
** opravdu velké dlaně*

*В10. 8 zedníků postavilo zeď za 10 hodin, kolik času to zabere 4
zedníkům?*
**nezabere žádný čas, zeď již byla postavena*

*В11. Jak můžeme hodit vejce na betonový základ tak, abychom ho nerozbili?*
**jakkoliv,vejce v žádném případě nepoškodí betonový základ !!! *







Mně by takové odpovědi určitě nenapadli. Asi bych vůbec nebyla pohotová.
A co vy ???


Zdroj: Internet


Když jsou jarní prázdniny

9. března 2017 v 19:36 | Janka |  Jen tak
Tento týden mají u nás školáci prázdniny.
Takže počet obyvatel naší domácnosti se rozrostl o tři neposedy, kterým je nutné připravit nějaký program.
V létě je to jednodušší. To je k dispozci bazén, zahrada, pobyt v lese a na chatě. Ale co nyní, když není zrovna počasí moc příznivé? Doma mají velký byt, takže na kolečkových bruslích pořádají závody z kuchyně, přes obývák až do velkého dětského pokoje a zpět. Ale co v našem malém bytečku, když nechci, aby veškerý čas strávili u PC, TV a nebo "ďubáním" do svých mobilů.
Vhod mi přišel svátek žen, a tak jsme jeden půlden tvořili různá přáníčka. Pak přišlo na řadu kreslení, malování, vystřihování, stavění lega, hraní s autíčky a vláčky a jiné tvořivé hry. Samozřejmě, že jsme také vyběhli za zahradu na pole a kluci dováděli s bumerangem a házeli létající talíře. A co večer? No přece hry na rozšiřování slovní zásoby. Určitě znáte - město, jméno, zvíře.... A také hádání /zvířátek, jídla, osob/ pomocí otázek, které musejí být formulovány tak, aby se na ně odpovídalo pouze - ano a ne. Při tom jsme se obzvlášť pobavili. Například, uhádnout "kečup" nebo "komára" není zrovna jednoduché.
A protože v úterý měl svátek Tomáš, což je jméno jednoho z našich vnoučků, tak byla slíbena návštěva ZOO. Nebylo zrovinka nejpříznivější počasí, ale zvířátka byla ve svých výbězích a také jsme se nemuseli prodírat davem lidí.







Šelmy, žirafy, plazi, vlci, medvědi, opičky všeho druhu, krokodýlové i žraloci, roztomilé surikaty, mravenečníci a spousta dalších zvířátek. Jen ptáky jsme trochu ošidili, protože už jsme byli prohlídkou docela znaveni.







Nakonec jsme navštívili pavilon s netopýry. Je zajímavý tím, že je zde skoro tma a netopýři vám volně létají nad hlavami.
Působí to opravdu hrůzostrašně. Však čtyřletý Lukášek se mně pevně držel za ruku. Jeden z netopýrů při přeletu nad našimi hlavami "cosi" prskl a manžel měl hned plné oči "čehosi". Druhý den mu tak pálily, že jsem musela zajít pro oční kapky a kapat. Naštěstí byly účinné.



Tato nehybná poloha onoho živočicha mě fascinovala, a tak jsem ho musela také zvěčnit.

Už se všichni těšíme opět na společně prožité chvíle !!!

Že by jaro?

6. března 2017 v 15:59 | Janka |  Zahrada
A i u nás?
I když bydlíme v nížině a na území úrodné Hané, tak jaro a teplo k nám až zase tak brzy nepřichází. Svědčí o tom vaše fotečky, které dokumentují, že příroda je u vás už daleko dopředu.
Stačilo ovšem několik teplých dnů a sluníčko k tomu a příroda se probouzí i u nás.



První sněženky vždy vytahuji doslova očima ze země


I žluté talovíny začínají zvedat hlavičky


I na čemeřici jsem letos zvědavá, zda-li pokvete i jiná, než jen světlá



Nejen kytičky si zaslouží mou pozornost, ale i skleník a foliovník.
Včera nastoupil na směnu i manžel a s ním kultivátor. Pěkně pohnojit, přerýt, posypat dusíkatým vápnem, zalít a nechat uležet. Samozřejmě ještě předtím pěkně ostříhat vinnou révu.
A to nejhorší mě ještě čeká, a to je umývání skleníku.
Ale když to musí být....


Viděli jste už někdy i "plné" sněženky?


A tato kytička sněženek je pro vás, co nemáte zahrádku.

Domovní znamení

2. března 2017 v 21:35 | Janka |  Co mě zaujalo
Začnu otázkou. Co vás zaujme, /většinou na hlavním náměstí /, když přijedete do cizího města?
Radnice? Kostely? Muzeum? Rozlehlost náměstí či úzké boční uličky?
Většina lidí se dívá kolem sebe do úrovně, tedy výšky svých očí, a tak přichází mnohdy o utajenou krásu. Zaujmou nás výkladní skříně obchodů, prosklená okna kavárniček, ale málokdo z nás pozvedne své oči nad vchod do jednotlivých, většinou měšťanských domů. A zde je to tajemství. Mám na mysli jedinečná a neopakovatelná domovní znamení.
I když naše město patří spíše k těm menším, na hlavním náměstí a náměstích přilehlých, byste určitě napočítali kolem dvou desítek domovních znamení.
Je zajímavé, že většina z nich je vyjádřena prostřednictvím nějakého zvířete, kterému je přidána nějaká vlastnost v podobě barvy, či jiné charakteristiky. Tak například...



U modrého lva


U bílého koníčka


U černého orla


U černého medvěda


U tří zajíců

U bílé labutě

Jen málo ostatních znamení je vyjádřeno něčím jiným.


U měsíčka

U zlaté studny


Nejvíce jsem vždycky přemýšlela nad tímto domovním znamením, které dává název domu - U pošty.
Nedalo mi to a nakonec jsem zjistila, že znak císařského orla, byl znakem c.k. státního úřadu, proto tedy U pošty.

To jen malá ukázka domovních znamení na náměstí v našem městě.
Na závěr "kontrolní" otázka.
Kdy a kým bylo uzákoněno číslování domů???