Duben 2018

Nečekaná překvapení na zahradě

Včera v 16:07 | Janka |  Zvířátka
Máme dvě zahrady.
Jedna je součástí našeho bydlení v malém městečku, a ta druhá je u lesa v chatové oblasti.
V obou dvou máme ovocné stromy, nějaké kytičky, ozdobné keře, trávník, takže obsahem se nějak moc neliší.
Samozřejmě, že zeleninu pěstujeme jen v té naší "domácí" zahradě.
Ale přesto byste tam nějaké rozdíly našli. V naší zahradě u lesa mě vždycky čeká nějaké zvířecí překvapení.
Je to dáno asi tím, že zvířátka zde nejsou rušena dopravou, pohybem lidí a dalšími negativními vlivy.
Když čistím na jaře zahradu od listí a okopávám zaplevelené záhonky, musím se mít na pozoru, když uvidím myší díru.
A že jich tam je. Ne, myší se nebojím. Ale tyto díry už obsadili jiní obyvatelé.




Minulý týden jsem měla vydatnou pomocnici.
Vylezla z myší díry, posadila se na betonový obrubník a zkoumavě si mě prohlížela.
Vyhřívala se na jarním sluníčku a vypadala spokojeně.


To o kousek, dál při vyhrabování dubového listí, na mě čekalo jiné překvapení, které mě už tak moc netěšilo.
Ze země sbírám listí rukama a při představě, že si chytnu na hada, mně moc dobře nebylo.


Najednou cosi vylétlo z buxusu, a to byl signál pro mě - zvědavku - se tam jít podívat.
Snad jsem ptáčka, ale nevím kterého, nevylekala natolik, aby se ke svým budoucím potomkům vrátil.


Bylo nutné také po zimě zkontrolovat sklep, půdu i přilehlou kolnu a zde se splnilo to, co jsme očekávali.
Už druhým rokem si půdní prostor bez našeho souhlasu pronajali nežádoucí obyvatelé.
Takže příště pořádné oblečení, repelent, velký pytel a jejich příbytek poputuje do lesa.
Naštěstí je po zimě prázdný.

Nyní jsem jen zvědavá, jaké překvapení mě bude čekat příště.



Vše je v květu

Pátek v 13:24 | Janka |  Zahrada
Díky slunečnému a velmi teplému počasí, a jako ostatně vždy v tomto období, nabrala zahrada velký "fofr".
Co kvete dnes, zítra a pozítří je už odkvetlé.
Modř ladoněk vystřídaly květy modřenců, žluté talovíny a petrklíče nahrazuje kvetoucí mahonka a bílá sněženek a bledulí se k mému překvapení objevila v podobě bílého koniklece. Ani jsem nevěděla, že ho na skalce mám.





Také už ztrácím přehled, jaké že to druhy čemeřice na své zahrádce mám. Původní jsem zdědila, druhý, jestli se nepletu mám od Květy a ten nejnovější od Milušky. Ale o jaké druhy jde - nevím.
To by mi jistě přesně řekla Vendy /jestli ke mně nakoukne/.


Letos mi dělají radost řebčíky, nebo jak moje maminka říkala "koruny".
Vykvetlo jich rovnou deset. Všechny oranžové, i když by tam měla být i cibulka jednoho žlutého.




Jeden petrklíč přece jenom ještě kvete, a to primula denticulata neboli prvosenka zoubkatá.


Krásný víkend vám přeje Janka

Zpět ve škole

17. dubna 2018 v 22:19 | Janka |  Jen tak
Je všeobecně známo, že pachatelé se často vrací na místo činu.
Já tuto pravdu trošičku poopravím. Sama za sebe.
Často a ráda se vracím na místa, která pro mě něco znamenají, kde jsem prožila něco pěkného, ale třeba i méně pěkného a kam mě vážou vzpomínky.
Možná se budete divit, ale tím prostředím je pro mě škola. Vždyť jsem tam prožila skoro celý svůj dosavadní život.
A proto, když mě vnoučci pozvou na Den otevřených dveří v jejich škole, neváhám ani chviličku a jdu si zavzpomínat.
Je zajímavé se na školu dívat z jiného pohledu, než ji znám já. To znamená ne od katedry, ale sedět v lavicích a dívat se na tabuli. Dnes to není jen černá tabule, jak bývala dříve, ale bílá, na kterou se píše fixkami a zároveň je magnetická, nad ní je displej, na který se promítá to, co se zadá do počítače. Vlevo i vpravo je spousta nástěnek tématicky zaměřených na probírané učivo a i lavice nemusí být uspořádané tradičním způsobem, ale třeba do kruhu.



I školní řád, povinnosti služby a chování žáků navzájem i k učitelům může být vysvětleno zajímavým způsobem.


A což být k sobě zdvořilý a v den narozenin si vždycky navzájem popřát???


Je myšleno také na píli, snahu, aktivitu a chování a to zajímavým způsobem.
Každý žák má svůj metr, kde se mu pomocí jednotlivých centimetrů právě tyto hodnoty a vlastnosti měří.
A když dosáhne maxima, je po zásluze odměněn.


Tato škola není jen o vědomostech.
Je zde pamatováno i na pohybové aktivity dětí. Vždyť je to také škola se zaměřením na výuku plavání.
Během přestávek si děti na chodbách mohou zaskákat panáka, změřit si délku skoku z místa a třeba si zahrát i stolní tenis.


Vědomosti, bez kterých se neobejdete, a které by se vám měly stát automatikou,
na vás vykouknou hned při příchodu do školy - na schodišti.



A že je to škola opravdu úspěšná, o tom svědčí množství pohárů v jedné z pěti vitrin hned u vchodu do školy.


Zkrátka není škola jako škola.

Zahrada volá !!!

13. dubna 2018 v 22:24 | Janka |  Zahrada
Zahrada volá!! Co volá? - Ona doslova křičí!!!
Po dnech, kdy ráno klesala teplota pod bod mrazu a dopoledne o nic moc výše nevystoupila, přišly najednou letní dny.
A na zahradě se strhl poprask.
Přichystat skleník na přísady salátků a kedlubnů, vyčistit trávník v celé zahradě, aby se potom lépe sekl, protože je plný mechu. Ostříhat angrešt, prořezat rybíz, ostříhat keře a stromy. Nevím, čím začít dříve. Samozřejmě foliovníkem.




Salátky a kedlubny pěkně rostou, chtějí denně zálivku a za 14 dní budou salátky určitě už k řezu.
Kedlubnám, těm to trvá déle.



Přísady už opustily parapety v kuchyni.
Tentokrát obstály bez úhony, i když jsme museli dosti často být ve střehu, protože našim čičinkám mladá "zeleň" moc chutnala. Nyní má už každá rostlinka svoje místečko v kelímku a čeká pěkně ve skleníku až přijde její čas k výsadbě.




Také kytičky se činí. Teplému počasí podlehly brzy sněženky, bledule, krokusy, petrklíče i ladoňky.
Jejich modrá barva, ale i bílá, je už pomalu nahrazována červení tulipánů a oranžovou řepčíků.


Je zajímavé, kolik barevných odstínů petrklíčů si příroda sama s pomocí hmyzu vytvořila.
Vůbec si nejsem vědoma, že bych něco takového sama do zahrady sázela.


A i když mě nyní zahrada plně zaměstnává,
přece jenom jsem si našla chvilku pro vytvoření netradičního srdíčka.
Pěkný víkend vám přeje
Janka

Ještě povelikonočně

9. dubna 2018 v 21:12 | Janka |  Co mě zaujalo
Velikonoční svátky jsou na rozdíl od Vánoc strašně kraťoučké. Člověk se na ně těší, něco připravuje, chystá, zdobí a rázem je všechno pryč. Ale zcela určitě jsou jakýmsi předělem mezi zimou a jarem, a pro mě signálem vytvořit novou výzdobu nejen pro domeček, ale i pro ty, kteří už ho s námi nesdílejí.






Sice ústředním motivem jsou velikonoční prvky, ale ty se dají lehce nahradit něčím jiným.




A věneček je docela neutrální a může zdobit do té doby, dokud ho parné slunce nezničí.

Samozřejmě, že jsme také v předvelikonočním čase tvořili s mými dvěma menšími vnoučky.
Tentokrát našli zalíbení v quillingu.



Ten starší osmiletý zvádl hravě motat barevné pásky a po shlédnutí několika inspirací vyráběl sám.
Menšímu, předškolákovi, jsem natočila kolečka a na přáníčko předkreslila srdíčko a on jen lepil a lepil.
Tak je to zaujalo, že u jednoho přáníčka tvoření nezůstalo. A tak vznikla přáníčka pro maminku.




V našem městě se už stalo tradicí, že před Vánocemi a Velikonocemi mají možnost děti z MŠ a ZŠ a družin se svými učitelkami přispět k výzdobě města. Ráda si tyto výtvory prohlížím a obdivuji stálou a zajímavou inspiraci paní učitelek a samozřejmě i výtvory vnoučků a jejich stromečky.



Nenašli byste dva stejné stromečky. A že jich tam je. Myslím si, že je to velmi dobrý počin, který alespoň trošičku vede děti k tomu, aby byly ochotny samy nějak přispět ke zkrášlení místa, kde žijí.



A nakonec malé odskočení na poslední chvíli před Velikonocemi k artyčoku.
Dáreček pro jednu moc milou paní.

Opět nezklamala

5. dubna 2018 v 21:07 | Janka
Mám jednu pokojovou kytku, na kterou můžu doslova vsadit, že každý rok pokvete. Zůstala mi v domečku po manželově mamince. Já jsem ji moc nefandila, pro mě byla málo dekorativní, a tak získala místo v podkrovní světničce, kam moc nikdo nechodí. Má tam nestálou teplotu, protože v zimě se tam netopí a bývá tam tak 5 stupňů a v létě naopak velké vedro. Je fakt, že má dostatek světla a západního sluníčka díky střešnímu oknu.Z jedné rostliny už vznikly tři, a tak jsem je v loňském roce rozdělila do dvou květináčů a nedoufala, že letos pokvete. Zase mě převezla a odměnila nádhernými květy.









Určitě jste uhádly o kterou kytičku jde?

Vajíčka z provázků

2. dubna 2018 v 14:07 | Janka |  Velikonoce
Metoda zdobení a vytváření vánočních andílků pomocí polystyrénového kužele a koule a provázků mě uchvátila natolik, že jsem se rozhodla ji aplikovat i při zdobení velikonočních vajíček a zajíčků. Stačí pár věciček k dozdobení a netradiční velikonoční vajíčka jsou na světě.















Pěkné velikonoční pondělí vám přeje
Janka