Červenec 2018

Pevnost poznání

28. července 2018 v 20:14 | Janka |  Cestování
Naši vnoučci /10,8 a 6 let/ jsou strašně aktivní a činorodí kluci.
Chvíli neposedí, stále musí být něčím zaměstnaní, stále jsou v pohybu. Jsou šťastní, když můžou něčím manipulovat, otáček, kroutit, jezdit na kole, hrát si s míčem, běhat. Stolní hry pro ně moc nejsou. A tak při jejich pobytu u nás musím vymýšlet pohybové aktivity. A když mně dojde fantazie, tak vyrážíme na cesty. V loňském roce se nám moc líbila celodenní návštěva zabavního vědeckého parku u brněnského výstaviště, který nese název VIDA. Najdete zde přes sto padesát interaktivních exponátů, díky kterým můžete lépe porozumět světu kolem nás. A co je důležité, musíte se jich dotýkat, kroutit kolečky, stále něco posunovat, skládat, zkrátka nejenom se dívat. A to je něco pro naše kluky.
Letošní prázdniny jsme si něco podobného zopakovali, jen jsme nezamířili do Brna, ale do Olomouce. V areálu barokní Korunní pevnůstky, v jejím bývalém velkém dělostřeleckém skladu se nachází Pevnost poznání.
Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, můžete se podívat dovnitř mozku, můžete luštit různé hlavolamy, logické úlohy a hádanky. A hlavně si na všechno chytnout.

Hned v první expozici, která byla věnována obraně Olomouce a Korunní pevnůstce jsme se mohli obléknout do dobových kostýmů /včetně mě/ a zahrát si na vojáky.


S pomocí asistentky kluci nabíjeli dělo. Nejdříve ho vyčistili, dali tam střelný prach a kouli a potom si mohli "jakoby" vystřelit a jestli byli úspěšní, tak to uviděli na obrazovce monitoru, kterou část hradeb zasáhli.


Nejvíce je ovšem upoutal trenažér pro výcvik kosmonautů, který si museli postupně všichni tři vyzkoušet.
Mně se dělalo špatně jen při pohledu na ně. Pěkně dokola hlavou dolů, potom do stran a následovala změna směru.


Jejich motoriku to vůbec neovlivnilo.

Následovala návštěva pavilonu, která byla věnována lidskému tělu a různým hlavolamům.
Krásné bylo pobýt si uvnitř lidského mozku a sledovat vevnitř jeho činnost, či uvnitř oka shlédnout na obrazovce to,
co vidí lidé s různými vadami zraku.




Mě zaujal tento obří model ježka v kleci a móóóc jsem se snažila.
Ale nakonec se mi to přece jen povedlo.


V expozici věnované životu na Zemi bylo lákavé si vyzkoušet jaký je život v ulitě či pod krunýřem.

Tak to jen malý zlomek našich zážitků z návštěvy tohoto jedinečného zařízení.
Kdyby nás nečekala následná cesta do Jeseníků, tak jsme v Pevnosti poznání strávili snad celý den.



.


Stejná, a přesto každá jiná

22. července 2018 v 13:38 | Janka |  Kytičky
Krásná, vysoká, zářící, vznešená, vztyčená, ale i se skloněnou hlavou....
To je slunečnice. Dostala se k nám z Ameriky.
Její obrovské květenství, které dosahuje v průměru až 30 cm, se nazývá úbor.
A stonek slunečnice roční může být vysoký až tři metry.


Slunečnice je symbolem léta, krásy a inspirovala nejednoho umělce k namalování krásných obrazů,
složení melodické písničky apod.
Slunečnice je zkrátka taková královna našich zahrad.

Známý jev, který se o slunečnici traduje, otáčení se za sluncem, se nazývá heliotropismus. Vyskytuje se pouze u poupat, tj. nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně "putují" po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici. Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím. Když se květenství začnou otevírat, stonek ztuhne a většinou zůstává ve výchozí pozici.


Už kdysi dávno byla slunečnice užívána k zevnímu léčení válečných zranění,
díky jejím hojivým látkám, které velmi dobře působí při kožních obtížích.




Slunečnice má spousty léčivých účinků.
Květ slunečnice snižuje horečku a pocení, zlepšuje trávení a také jaterní činnost.

Slunečnicová semínka zvyšují ostrost vidění. Jsou často používána do pečiva, jsou oblíbenou pochoutkou lidí i zvířat.
Olej má protisklerotické účinky a je vhodným přípravkem pro výrobu krémů, mastí, bylinkových olejíčků apod.


Ze slunečnice se vyrábí slunečnicová tinktura, květy se suší pro přípravu čaje nebo se užívají do koupelí, dále protirevmatické mazaní a samozřejmě slunečnicový olej. Dokonce se využívají i jedlé kvítky slunečnice k ozdobě pokrmů.


O slunečnice v mé zahrádce se vždy postarají ptáci a vítr.
Já jen na jaře čekám, kde se objeví malé sazeničky, které potom podle svého uvážení přesadím.


A nyní jsou už skoro všechny slunečnice v plném květu.
Krásně svou žlutou barvou svítí, dělají mi radost a dodávají optimismu.





Snad dozrají....

18. července 2018 v 23:12 | Janka |  Zahrada
Po loňské neúrodě způsobené jarními mrazíky, se v tomto roce zdá, že by to mohlo vyjít.
Byla docela slušná úroda jahod a nečekaná nadúroda meruněk, i když jich během dozrávání díky suchu docela hodně opadalo.


Nyní jsou na řadě rajčata, okurky a papriky. Zatím se činí.


Na mls a na zobání mám nejraději odrůdu malých rajčat - bejbiny.

Stejně tak dobře vypadá rybíz a pro mě exotické ostružiny. Chtěla bych si obojí uchovat i na zimu, a tak přemýšlím, jak na to. Jasně, že něco do mražáku, ale také nějakou marmeládku. Jenže nevlastním odšťavňovací hrnec, takže asi nastoupí, pro mě namáhavé, mletí na strojku. Chci totiž marmeládu bez zrníček.


I jablíček by mohla být velká úroda.
Už se nám pod jejich tíhou lámou větve a nyní díky dešti a velkému větru jich velká spousta opadala.


Stejně jsou na tom i švestky.


Největší obavy zatím máme o hroznové víno.



Zatím je bez jakékoliv chemie.
Vlhké a teplé počasí, které je ve skleníku a foliovníku mu však nesvědčí.


Uprostřed hroznů se začíná vytvářet plíseň a hrozí, že zachvátí celý střapec hroznů.


Ještě by to chtělo alespoň čtrnáct dnů teplého počasí a sluníčka
a snad z té nadějné úrody něco zůstane.
Snad dozrají.....









Spíte rádi ???

14. července 2018 v 22:20 | Janka |  Co mě zaujalo
Spíte rádi?
Já docela ano. I když vím, že člověk díky spánku přijde o třetinu svého života. Nejde jen o délku spánku, ale i o jeho kvalitu.
Klidně usnu na nesklopeném sedadle v autobuse při nočním přejezdu k moři, ale druhý den se cítím docela nevyspalá.
Ty tam jsou doby, kdy jsem byla schopna prohýřit dvě nebo tři noci za sebou a vůbec mi spánek nechyběl. Dnes bych se klidně mohla stát lenochodem nebo netopýrem, který prospí 20 hodin denně, ale v žádném případě žirafou nebo slonem, kterým stačí maximálně dvě hodiny denně, nebo tučňákem, kterému stačí jen několik minut denně.
S obdivem pozoruji naše kočičky, jak se oddávají slastnému a ničím nerušenému spánku.



Na rozdíl od jiných zvířat, jako třeba koňů a kraviček, kteří jsou schopni spát ve stoje,
naše kočičky při spánku zaujímají fantastické polohy.


To je naše Kulička. Zde si našla jako podložku "plyšákového pejska".


Mourek zase nepohrdne sebemenší krabicí.


A jeho sestřička zase ráda spinká na zádech. Moje focení ji probudilo.


To jsou roční kocourci Broňa a Fousek, kteří našli v sobě zalíbení.


Krásně se jim v malé krabici spinká.


A když má Broňa jiné povinnosti, tak si Fousek hned najde náhradu.

Zkrátka samotnému se spí špatně.
A o místech, které si ke svému spánku vybírají - tak to by byla opět nová kapitola.

Meruňkobraní

10. července 2018 v 14:25 | Janka |  Zahrada
Meruňky a opět samé meruňky. Tak už to jde asi měsíc. V loňském roce, díky jarním mrazům, nebyla skoro ani jedna, a tak si to letos meruňkové stromy vynahrazují. Máme 5 stromů, které postupně dozrávají, velkopavlovickou, maďarskou a ty ostatní ani nevím, jak se jmenují. Meruňky pro mě představují "exotické" ovoce, protože v mládí jsem si jich neužila.


Větve byly ohnuté až k zemi.


Obdarovali jsme spoustu přátel.


Na jednom stromě byly obzvášť obrovské


A já jsem zavařovala a marmeládovala. Nemělo to konce.


Ale aby to nebylo jen o práci.
Určitě víte, že meruňky jsou peckovice a pocházejí z Číny a jsou nesmírným přínosem v našem jídelníčku.
Jsou pro naše tělo přímo zlatým pokladem. Patří mezi nejzdravější ovoce. Obsahují velké množství betakarotenu, tudíž prodlužují opálení, ale také působí preventivně proti nádorovým onemocněním. Vitamíny, které meruňky obsahují posilují nervy, zvyšují fyzickou výkonnost a posilují obranyschopnost, regulují srdeční tep a tlak, snižují riziko demence a ještě spoustu dalších věcí.

Tak abychom byli co nejzdravější, tak vás zvu na meruňko-tvarohovou bublaninu


a letní svěží koláč s ovocem


Dobrou chuť!


Čas růží

7. července 2018 v 7:53 | Janka |  Kytičky
Já vím, že nadpis už jaksi neodpovídá době, protože časem růží, tedy jejich prvního květenství, je červen.
Ale některé k mé radosti stále ještě kvetou.
Na zahrádce máme především čajohybridy, takže doba jejich květenství není příliš dlouhá.


První nakvétá tato světlounko žlutá růže. Její název neznám.
Hned v jejím závěsu "stará a osvědčená klasika" - Nottingham, neboli Queen of Bermuda.
Ta nikdy nezklame a také nedělá problémy s pěstováním.


V jejím závěsu nastupuje zářivě červená růže jménem Super Star.
Rovněž patřící k těm starším odrůdám.


Růžové růže jsou zastoupeny růží jménem Flamingo.


Kdysi mě uchvátila růže jménem Christian Dior pro svou omamnou vůni a sametový vzhled a bílá růže Virgo.
Bohužel jednou nepřečkaly zimní období, a proto jejich fotečky jsem si vypůjčila z netu.


Žluté růže jsou i mimo jiné, zastoupeny minirůžemi.
Dostala jsem je jako dárek k svátku a po odkvětu putovaly do záhonku.
Zatím se jim daří.

A náš "růžový vodopád" u vchodu už určitě znáte.


A ještě několik jednoduchých otázeček:

1.Jak se jmenuje odborná disciplína zabývající se studiem a pěstováním růží?
2.Jak se nazývá zahrada zaměřená na pěstování růží?
3.Existuje i růže bez ostnů /trnů/?
4.Na kterém místě figuruje růže v žebříčku prodeje řezaných květin?
5.Kdo poprvé označil růži za "královnu květin"?

Pěkné prázdninové dny přeje Janka





Květiny versus památkáři

2. července 2018 v 15:03 | Janka |  Naše město
Pro každé město či obec je něco typického.
Významné stavby, známí rodáci, průmyslové podniky, úspěšné sportovní kluby, pravidelně se opakující kulturní akce či možnosti studia na prestižních školách.
Naše statutární město je na 26. místě, co se týče počtu obyvatel v ČR. Takže žádné velkoměsto. Přesto jsou někteří naši rodáci známí u nás doma i ve světě. Kdo by neznal kontaktní čočky, Prašnou bránu v Praze, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, královskou dceru Marušku z pohádky "Byl jednou jeden král", filozofický obor fenomenologie, tenisový klub TK Agrofert a možná i bohužel v současné době zaniklou tradici výroby oděvů a zemědělských strojů.

V čele našeho magistrátu jsou dvě ženy. Primátorka a její náměstkyně. Nepřísluší mi hodnotit výsledky jejich práce, ale v jednom je obdivuji. Prosadily nemalé peníze na květinovou výzdobu a její údržbu v našem městě. Neměly to ovšem jednoduché. Kdo jim v tom bránil? Památkáři.




Už v loňském roce byly na hlavním náměstí přímo před vchodem do radnice umístěny dvě muškátové pyramidy. Všem se moc líbily, a tak i letos měla být tato tradice obnovena. Jenže ouha. Památkáři prohlásili, že jde o kýč, který do historického centra nepatří. Naštěstí statečné ženy svůj nelehký boj vyhrály a naše město opět zdobí spousta krásných a barevných květin.



Hlavní náměstí a jeho okolí je provoněno levandulí.


Parkové plochy zdobí barevné květy muškátů a ostatních kytiček.


Muškáty najdete i na sloupech veřejného osvětlení.

A to jsem ještě na jaře zapomněla zvěčnit obrovské plochy barevně kvetoucích cibulovin.
Krokusů, hyacintů a tulipánů.

S kým byste sympatizovali vy?
S vedením radnice, tedy město plné barevných květů, anebo s památkáři, kteří jsou pro šedivé kamení a dlažbu ?